4 C 293/2020-46 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku [částka] se současným závazkem žalovaného vrátit věřiteli částku [částka] (navýšeno o poplatky v celkové výši [částka]), a to v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka]. Dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný na pohledávku doposud uhradil částku [částka]. 2. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku [částka] se současným závazkem žalovaného vrátit věřiteli částku [částka] (navýšeno o poplatky v celkové výši [částka]), a to v 58 týdenních splátkách po [částka]. Dne [datum] byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný na pohledávku doposud uhradil částku [částka]. 3. K ústnímu jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil, předvolání se žalobou měl doručeny fikcí dne [datum]. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 o.s.ř.. 4. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi ní a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], dne [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku [částka], žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s poplatky v celkové výši [částka], celkem tedy [částka], a to v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku [částka], žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s poplatky v celkové výši [částka], celkem tedy [částka], a to v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu z obou smluv dopisem ze dne [datum]. 5. Soud se předně zabýval posouzením listin označených jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ a dospěl k závěru, že oba tyto právní úkony je nutné hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 občanského zákoníku. Dle uzavřené smlouvy [číslo] ze dne [datum] žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen„ věřitel“) částku [částka] a zavázal se zaplatit věřiteli poplatky ve výši [částka], v součtu tedy zaplatit částku o 80 % vyšší. Dle uzavřené smlouvy [číslo] ze dne [datum] žalovaný obdržel od věřitele částku [částka] a zavázal se zaplatit věřiteli poplatky v částce [částka], v součtu tedy zaplatit částku o 74 % vyšší. Soud pokládá za neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být úrok (v daných případech [anonymizováno] ročně a [anonymizováno] ročně) svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tato v souhrnu tvoří [anonymizována dvě slova]) z půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytování finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatků a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Z uvedeného nelze než uzavřít, že neplatné jsou celé smlouvy o půjčkách, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č.j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, č.j. 25 Co 335/2018-80 ze dne 30. 1. 2019, č.j. 25 Co 107/2020-80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek (typově shodné smlouvy). Názor Krajského soudu v Plzni na problematiku souhrnných poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci. 6. Pokud jde o smlouvu [číslo] s ohledem na závěr o její neplatnosti soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalované ve výši [částka] představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. V daném případě ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný žalobkyni uhradil na tuto pohledávku celkem částku [částka], zbývá mu proto doplatit [částka], což je částka, kterou je dle výroku I. žalobkyni povinen zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne [datum] ([číslo listu]), který dle podacího lístku věřitel odeslal dne [datum] a poskytl ve výzvě žalovanému lhůtu 10 dnů k úhradě dluhu. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne [datum] a s ohledem na desetidenní lhůtu se žalovaný ocitl v prodlení dnem [datum], od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 obč. zákoníku, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Ve zbytku soud nárok žalobkyně z této smlouvy žalobou uplatněný jako nedůvodný zamítl (výrok II.). 7. Pokud jde o smlouvu [číslo] s ohledem na závěr o její neplatnosti soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalované ve výši [částka] představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. V daném případě ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný žalobkyni uhradil na tuto pohledávku celkem částku [částka], tedy mnohem více, než mu bylo poskytnuto, lze proto konstatovat, že žalovaný bezdůvodné obohacení z této smlouvy žalobkyni v plném rozsahu vrátil. Žaloba proto byla ohledně této smlouvy zamítnuta v plném rozsahu (výrok III.). 8. Na náklady řízení se vztahuje ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., procesně úspěšnému žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů nárok. 9. Výrokem IV. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce [částka] dle položky [číslo] bod 2 ve spojení s položkou [číslo] bod 1b) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl činí [částka].