8 C 275/2023-76 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 57 762,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou elektronicky Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě níž se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, když úroky z úvěru měly být žalovanou žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách ve výši 2 595 Kč, se splatností vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum]. Přes opakované upomínky žalobkyně nebyla žalovanou tato splátka uhrazena, a proto žalobkyně v souladu s úvěrovou smlouvou přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení. Žalovaná částka v celkové výši 57 762,37 Kč přitom má představovat zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, dále zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. 2. K výzvě soudu žalobkyně následně svým podáním doručeným dne [datum] doplnila, opravila a upřesnila žalobní tvrzení tak, že žalovaná částka představuje pouze zbývající jistinu úvěru, přičemž žalovaná uhradila žalobkyni pouze šest splátek po 2 595 Kč, tj. celkem 15 570 Kč, s tím, že v lednu 2023 byla žalované vrácena splátka stržená inkasem, neboť splátky splatné ke dni [datum] a ke dni [datum] byly žalované na její žádost odsunuty, a to v souladu s doplňkovou službou PODPORA. Při započítávání žalovanou poskytnutých úhrad žalobkyně postupovala podle tabulky umoření, která je součástí předsmluvních informací. Poskytnutý úvěr ve výši 60 000 Kč se žalovaná zavázala žalobkyni splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 653 Kč, přičemž dále se žalovaná zavázal žalobkyni za doplňkovou službu PODPORA hradit současně i platby v měsíční výši 942 Kč, tzn. že celkem byla žalovaná povinna platit žalobkyni po dobu 72 měsíců splátky ve výši 2 595 Kč. 3. Žalovaná se k návrhu na zahájení řízení při jednání ve věci samé dne [datum] vyjádřila tak, že ponechala rozhodnutí o něm na úvaze soudu, přičemž pro případ, že by jí byla soudem ukládána nějaká platební povinnost, požádala o možnost hradit příslušnou částku v adekvátních pravidelných měsíčních splátkách v maximální výši 1 500 Kč, když žalovaná je samoživitelkou devítiletého nezletilého syna, přičemž její příjem představuje invalidní důchod 2. stupně ve výši 10 500 Kč měsíčně a dále od listopadu letošního roku mzda ve výši 12 000 Kč měsíčně, s tím, že první mzdu za výkon práce v měsíci listopadu 2023 žalovaná obdrží až dne [datum], když je zaměstnána jako strážný ve vrátnici v [obec], kam je navíc nucena se každý den přesouvat automobilem ze svého bydliště v [obec], s čímž jsou spojeny další pravidelné měsíční výdaje. Celkový příjem žalované tedy dosahuje cca 22 500 Kč měsíčně, s tím, že její pravidelné měsíční výdaje činí minimálně částku ve výši cca 17 000 Kč, neboť na zálohách nájemného a plateb za elektřinu žalovaná hradí měsíčně částku 12 000 Kč, za televizní poplatky a internet částku cca 600 Kč měsíčně, za obědy a družinu dítěte částku ve výši cca 800 Kč měsíčně a dále pak žalovaná hradí na splátkách dle jiných dvou rozhodnutí zdejšího soudu měsíčně částku v celkové výši 3 500 Kč. Své závazky se žalovaná snaží hradit a z uvedeného důvodu tedy nemá žádné exekuce. 4. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 6. Z elektronicky sjednané Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně se jakožto nebankovní poskytovatel spotřebních úvěrů zavázala poskytnout žalované jakožto spotřebiteli spotřebitelský neúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 60 000 Kč, a to tím způsobem, že částka ve výši 19 898 Kč měla být vyplacena na účet žalované, částka ve výši 31 102 Kč měla být na základě žádosti žalované vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalované a částka ve výši 9 000 Kč měla být bez vyplacení přímo započtena na náklady žalobkyně specifikované v bodu 4.8. úvěrové smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit formou 72 pravidelných měsíčních splátek po 1 653 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, s tím, že poslední splátka byla splatnou dne [datum]. Roční úroková sazba byla uvedenou smlouvou deklarována ve výši 26 %. Žalovaná se tak úvěrovou smlouvou zavázala zaplatit žalobkyni celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru výši 119 016 Kč (72 x 1 653 Kč), z čehož částka samotného úroku z úvěru činila 59 016 Kč (119 016 Kč – 60 000 Kč). Dále pak smluvní strany ve smlouvě sjednaly nepovinné doplňkové služby, poskytované na výslovnou žádost spotřebitele. V posuzované věci se jednalo o zřízení doplňkové služby PODPORA, jejíž podmínky byly upraveny samostatnou Smlouvou o zřízení Doplňkové služby PODPORA, uzavřenou mezi účastnicemi současně s předmětnou úvěrovou smlouvou, a to výslovně na dobu platnosti této smlouvy, když tato smlouva byla jako příloha [číslo] nedílnou součástí Smlouvy o poskytování spotřebitelského úvěru ze dne [datum]. Cílem této doplňkové služby, která se nezapočítávala do roční procentní sazby nákladů (RPSN), bylo zajištění plnění závazků spotřebitele s minimálním zatížením a eliminací rizik pro spotřebitele v případech nenadálých životních a finančních situací. Žalovaná se touto smlouvou vedle splácení úvěru zavázala zaplatit žalobkyni navíc celkovou částku ve výši 67 824 Kč, a to formou 72 měsíčních splátek po 942 Kč, splatných současně s měsíční splátkou spotřebitelského úvěru. Celkem se tedy žalovaná oběma uvedenými smlouvami zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 186 840 Kč, a to v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 595 Kč, jak bylo v řízení doloženo i příslušnou tabulkou umoření, která byla soudu společně s předsmluvními informacemi a dalšími přílohami rovněž předložena. V řízení přitom bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně došlo výše popsaným způsobem k poskytnutí sjednané úvěrové částky, tzn. že na bankovní účet žalované byla ze sjednané úvěrové částky ve výši 60 000 Kč fakticky poukázána pouze částka ve výši 19 898 Kč. Ze žalobkyní předložené platební bilance vzal soud dále za prokázané, že žalovaná uhradila žalobkyni celkem šest měsíčních splátek ve výši 2 595 Kč, tj. celkovou částku ve výši 15 570 Kč. Předloženou 1. upomínkou ze dne [datum] a 2. upomínkou ze dne [datum] žalobkyně prokázala, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak, že žalovaná nezaplatila měsíční splátku ve výši 2 595 Kč, splatnou ke dni [datum], v důsledku čehož žalobkyně v souladu s bodem 5.. úvěrové smlouvy předloženým dopisem ze dne [datum] zesplatnila žalovanou jistinu úvěru ve výši 57 762,37 Kč, když v takovém případě se úroky z úvěru staly součástí jistiny, a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do dne [datum]. 7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o spotřebitelském úvěru, když již jen s ohledem na výši sjednaného obchodního úroku dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 580 odst. 1 o. z., podle něhož neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 1810 a násl. o. z., když ustanovení § 1813 o. z. přímo výslovně zakazuje ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne [datum] a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zaveden