11 C 182/2021-50 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se svým návrhem uplatněným u podepsaného soudu dne 9. 4. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 33.000 Kč s přísl. s tím, že žalovaný nesplnil podmínky smlouvy o zájezdu uzavřené mezi účastníky dne 28. 11. 2019 pod [číslo] který se měl uskutečnit v termínu od 27. 3. 2020 do 6. 4. 2020, resp. téhož zájezdu, který se měl uskutečnit v termínu od 10. 12. 2020 do 20. 12. 2020. 2. Žalovaný požadoval zamítnutí návrhu s tím, že pokud žalobkyni uhradil část dlužné částky co do výše 32.900 Kč, a to platbou z 12. 12. 2020, má veškeré své závazky vůči žalobkyni za vypořádané, neboť zbývající část žalované částky představuje náklady žalovanému vzniklé a zkonzumované (viz bod [číslo] smluvních podmínek). Odstoupení žalobkyně od uzavřené smlouvy o zájezdu, provedené zákonnými zástupci žalobkyně, měl pak žalovaný za neplatné, a to s odkazem na ustanovení § 2531 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 3. Soud při svém rozhodování vyšel z výsledků koncentračního řízení, které proběhlo na jeho jednání dne 11. 8. 2021, přičemž následně k důkazu provedl jenom ty z důkazů účastníky označených, které měl pro posouzení věci za relevantní. 4. Ve věci bylo mezi účastníky učiněno nesporným, že tito uzavřeli smlouvu o zájezdu [číslo] který se měl konat v původním termínu od 27. 3. 2020 do 6. 4. 2020 (v podobě založené na č.l. 30 spisu), a který se následně, v důsledku pandemické situace, neuskutečnil, a to ani v náhradním termínu od 10. 12. 2020 do 20. 12. 2020. Žalobkyně v této souvislosti zaplatili žalovanému celkovou cenu zájezdu ve výši 65.900 Kč, přičemž žalovaný jí vrátil částku 32.900 Kč platbou došlou na účet žalobkyně dne 12. 12. 2020. Žalobkyně následně od žalovaného obdržela návrh smlouvy o zájezdu téhož čísla, který měl proběhnout v náhradním termínu od 10. 12. 2020 do 20. 12. 2020, a to e-mailem z 26. 3. 2020 Ani tento zájezd se z pandemických důvodů neuskutečnil. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o zájezdu e-mailem z 12. 9. 2020, v důsledku čehož jí nebyl zaslán návrh nové smlouvy o zájezdu v termínu od 3. 12. 2021 do 13. 12. 2021. Žalobkyně uzavírala smlouvu o zájezdu jako nezletilá. 5. Z ve věci provedených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi účastníky řízení, a to v době, kdy byla žalobkyně nezletilá, byla dne 28. 11. 2019 uzavřena smlouva o zájezdu [číslo] s názvem zájezdu„ Platba karibskými ostrovy“, který se měl uskutečnit v termínu od 26. 3. 2020 do 6. 4. 2020, a který se z pandemických důvodů neuskutečnil ani v náhradním termínu od 10. 12. 2020 do 20. 12. 2020, termín byl žalobkyni sdělen e-mailem žalovaného z 26. 3. 2020. Žalobkyně prostřednictvím svých zákonných zástupců následně od smlouvy o zájezdu odstoupila, a to e-mailem z 12. 9. 2020, zjevně v reakci na e-mail žalovaného z 8. 9. 2020, z něhož je patrno, že žalovaný požádal o novou rezervaci plavby na konec kalendářního roku 2021, neboť nevěří, že se pandemická situace do konce kalendářního roku 2020 zlepší natolik, aby mohl být zájezd, bez jakýchkoliv restrikcí, uskutečněn. Důvodnost odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně pak žalovaný zpochybnil e-mailem z 1. 10. 2020, přičemž následně jednal, ohledně zájezdu plánovaného v termínu na konci kalendářního roku 2021, pouze s jinými zájemci, jak mj. plyne z e-mailů z10. 11. 2020, resp. 3. 2. 2021 a 9. 6. 2021, když mezi účastníky zůstalo nesporným, že návrh smlouvy ohledně tohoto zájezdu již nebyl žalobkyni ze strany žalovaného zasílán. Dlužná částka nebyla žalovaným zaplacena ani na základě předžalobní výzvy k plnění z 19. 1. 2021. 6. Na základě provedeného dokazování, kdy soud posoudil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, pak dospěl k závěru, že návrh je podán důvodně, a to de-facto z titulu vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., ve smyslu kterého soud návrhu pod výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl. Z provedeného dokazování dle názoru soudu především jednoznačně plyne, že smlouva o zájezdu uzavřená mezi účastníky je smlouvou absolutně neplatnou ve smyslu § 581 zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá, a to z toho důvodu, že žalobkyně uzavírala smlouvu v době, kdy byla nezletilá, a to konkrétně ve věku cca 16 let a 10 měsíců, přičemž návrhy dalších smluv z původní smlouvy vycházejí a rovněž byly učiněny v době, kdy žalobkyně byla nezletilá. V této souvislosti soud zdůrazňuje skutečnost, že nelze při posouzení této otázky zhodnotit pouze obsah vlastní smlouvy o zájezdu, ale i obsah všeobecných smluvních podmínek, tvořících nedílnou součást této smlouvy, které se mj. zabývají i okolnostmi a podmínkami, za kterých lze od smlouvy platně odstoupit. I kdyby tento názor, soudem prezentovaný, neobstál, pak pokud jde o otázku odstoupení žalobkyně od smlouvy o zájezdu, který se měl uskutečnit v náhradním termínu od 10. 12. 2020 do 20. 12. 2020, pak z pohledu soudu jde o odstoupení, které bylo učiněno za podmínek a v souladu s ustanovením § 2535 zákona č. 89/2012 Sb., neboť je nepochybné, že zájezd se neuskutečnil v důsledku nepříznivé pandemické situace, v tomto případě pak žalobkyni jako zákaznici v pozici spotřebitele náleží nárok na vrácení veškerých uhrazených plateb za neuskutečněný zájezd, tedy částky žalované, v plném rozsahu (žalovaný zájezd neuskutečnil a nevystavil žalobkyni ani voucher na možné zakoupení jiných služeb), zákazníkovi náleží právo odstoupit od smlouvy ještě před zahájením zájezdu. Pokud žalovaný namítá, že z obsahu jeho e-mailu z 8. 9. 2020 nelze dovodit, že se zájezd v plánovaném náhradním termínu od 10. 12. 2020 do 20. 12. 2020 neuskuteční, pak soud tento jeho názor, s ohledem na shora citovaný obsah e-mailové zprávy, nesdílí. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak z výrokové části tohoto rozsudku patrno, a to ve smyslu § [číslo], vztažmo k § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Ve věci soud neprovedl další důkazní návrhy strany žalované, a to z toho důvodu, že z nich nebylo možno zjistit jakékoliv rozhodné skutečnosti ve vztahu k jediné sporné skutečnosti soudem v důsledku postojů účastníků vymezené, a to z jakých důvodů odstoupila žalobkyně od smlouvy o zájezdu e-mailem z 12. 9. 2020. 7. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř., vztažmo k § 142a) o. s. ř. a přiznává úspěšné žalobkyni nárok na zaplacení účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.320 Kč, 6 úkonů právní pomoci po 2.420 Kč dle § 7 pol. 5 vyhl. č. 177/96 Sb., včetně 6 režijních paušálů po 300 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění, sepis návrhu, vyjádření k odporu žalovaného, účast na jednání soudu dne 11. 8. 2021 a sepis písemného závěrečného návrhu (neúčast právních zástupců na jednání soudu dne 27. 8. 2021), dále řádně doložených nákladů na cestovné a za promeškaný čas, a to včetně 21 % DPH, tedy v celkové správně specifikované výši 25.241,70 Kč (viz č.l. 38 p. v. spisu).