14 C 290/2021-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10.030 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 22. 5. 2017 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným a 11.210 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi týmiž účastníky dne 22. 2. 2017. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkaz smlouvami o zápůjčce, smluvními podmínkami, přehledem plateb, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o i o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne 22. 5. 2017 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13.125 Kč ve formě 60 týdenních splátek po 469 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný celkem uhradil na předmětnou pohledávku částku 4.970 Kč. Dne 22. 2. 2017 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30.000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 25.750 Kč ve formě 60 týdenních splátek po 930 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný celkem uhradil na předmětnou pohledávku částku 18.790 Kč. 5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny celkem dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku, na základě kterých žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 15.000 Kč a 30. 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto zápůjčky včetně poplatků splatit v 60 týdenních splátkách. RPSN byla ve smlouvě z 22. 5. 2017 uvedena částkou 234,69 %, u smlouvy ze dne 22. 2. 2017 částkou 228,36 %. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnil, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil na smlouvu ze dne 22. 5. 2017 částku 4.970 Kč a na smlouvu ze dne 22. 2. 2017 částku 18.790 Kč. 10. Soud podrobil smlouvy a její jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1.2 012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvy je nutné posoudit jako neplatné ve smyslu ust. § 582 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky ve výši přesahující 85 % Kč jistiny, RPSN více jak 220%, smluvní pokuta za prodlení ve výši 0,1 % denně, poplatky za upomínku 300 Kč, poplatky za osobní upomínku na vznik nedoplatku ve výši 500 Kč, poplatky za zahájení vymáhání dluhu 1.000 Kč) se jedná o smlouvy zjevně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Jelikož se však žalovanému dostalo plnění na základě neplatných smluv, je povinen dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byly pohledávky za žalovaným řádně dle ust § 1879 občanského zákoníku postoupeny, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná částka 10.030 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 15.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovaným ve výši 4.970 Kč a žalovaná částka 11.210 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 30.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovaným ve výši 18.790 Kč. Současně byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.302 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 850 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21.240 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.