16 C 267/2021-15 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla poskytnuta půjčka ve výši [částka] a zároveň se žalovaný zavázal zaplatit částku [částka] jako součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 29 % ročně a odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů za vedení zákaznického účtu ve výši [částka] Tyto částky se zavázal žalovaný splácet po dobu 60 týdnů po částkách [částka]. Žalovaný však své povinnosti neplnil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou z [datum]. Přes upomínku žalovaný z této půjčky uhradil pouze [částka]. Žalobkyně se dále podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla poskytnuta půjčka ve výši [částka] a zároveň se žalovaný zavázal zaplatit částku [částka] jako součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou 29 % ročně a odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů za administrativní činnost ve výši [částka] Tyto částky se zavázal žalovaný splácet po dobu 60 týdnů po částkách [částka]. Žalovaný však své povinnosti neplnil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou z [datum]. Přes upomínku žalovaný z této půjčky uhradil pouze [částka]. Oba účastníci na základě výzvy soudu projevili souhlas s tím, aby soud rozhodoval bez nařízení jednání. Soud rozhodl ve věci rozsudkem ve smyslu § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Při rozhodování ve věci vycházel soud ze smluv o zápůjčce, smluvních podmínek, smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek, předžalobních upomínek s doklady o odeslání. Z těchto důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla poskytnuta půjčka ve výši [částka], kterou převzal v den uzavření smlouvy a kterou měl spolu s dalšími poplatky splácet po [částka] týdně v rozsahu 60 splátek. Dále žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce dne [datum], na základě které mu byla poskytnuta půjčka ve výši [částka], kterou převzal v den uzavření smlouvy a kterou měl s dalšími poplatky splácet po [částka] týdně v rozsahu 60 splátek. Pohledávky byly postoupeny na žalobkyni smlouvou z [datum]. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle druhého odstavce téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 547 občanského zákoníku právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny spotřebitelské smlouvy o zápůjčce podle ust. § [číslo] shora citovaného. Smlouva o zápůjčce tedy musí být zkoumána s ohledem na ochranu spotřebitele a rozhodovací praxi Ústavního soudu Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] prokázala žalobkyně svoji aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení. Z ujednání ve smlouvě o zápůjčce je zřejmé, že tato ujednání představují značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Účastníci sjednali týdenní splácení dluhu, které se jeví jako velmi přísné vůči dlužníku, takže nelze smlouvu jako celek považovat za smlouvu v souladu s dobrými mravy. Pokud účastníci ujednali tak vysokou odměnu za poskytnutí finančních prostředků a současně podmínky splácení jednostranně výhodné pro věřitele, jde o zjevnou nespravedlnost ujednání smlouvy o půjčce vůči žalovanému. V tomto případě je nastavení práv a povinností účastníků smlouvy natolik nevyvážené, že smlouva jako celek ve smyslu citovaného ust. § 547 a § 580 odst. 1 občanského zákoníku neobstojí. Soud odkazuje na nález Ústavního soudu z [datum] sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z [datum] sp. zn. I. ÚS 199/11. Soud proto považuje předmětné smlouvy o zápůjčce za neplatné, takže žalobkyně má právo pouze na vrácení rozdílu mezi částkami poskytnutými a částkami zaplacenými, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto přiznal žalobkyni rozdíl ve výši [částka] ([číslo] – [číslo] = [číslo]) a dále rozdíl ve výši [částka] ([číslo] – [číslo] = [číslo]) a ve zbývajících částech žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Zákonný úrok z prodlení náleží žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády ČR č. 351/2013 Sb., a to od [datum]. O nákladech řízení pak rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.