43 C 170/2015-403 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se žalobou ze dne 1. 7. 2015 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by bylo určeno, že žalobce je vlastníkem jednotky [číslo] k ní náležejícího spoluvlastnického podílu (zapsáno na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v katastru nemovitostí pro katastrální území Stará Role, obec Karlovy Vary), byla žalované uložena povinnost k vyklizení těchto nemovitostí, skutkově uváděje, že dne 14. 7. 2014 byla uzavřena mezi účastníky kupní smlouva ohledně těchto nemovitostí, kupní cena ve výši 250.000 Kč dle článku III. smlouvy uhrazena nebyla, žalobce dopisem z 31. 3. 2015 dle článku VI. od smlouvy odstoupil, přes skutečnost, že poštovní zásilka byla vrácena jako nevyzvednutá, dostala se do sféry žalované, která měla objektivně možnost se z obsahem listiny seznámit. Vzhledem ke skutečnosti, že je dán naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnického práva tak, aby bylo dosaženo souladu stavu zápisu v katastru nemovitostí se stavem právním nezbylo žalobci, než se se svým nárokem na určení vlastnického práva obrátit na soud. V průběhu řízení žalobce popřel pravost a následně po provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví i pravdivost kvitance, tj. protokolu o předání hotovosti z 30. 12. 2014 s tím, že tuto listinu nepodepsal, že tato neodpovídá skutečnosti. Podáním ze dne 20. 2. 2020 (po poučení ze strany soudu dle § 118 a) odst. 1 o.s.ř.) žalobce doplnil svá tvrzení ohledně uplatněného nároku na vyklizení nemovitých věcí tak, že došlo-li k odstoupení od předmětné kupní smlouvy, došlo k jejímu zániku, žalovaná pozbyla vlastnické právo k nemovitostem, tak i oprávnění nemovité věci jakkoliv užívat, tyto užívá i nadále bez právních důvodů, neboť není jejich vlastníkem a je tak povinna tyto vyklidit a žalobci předat. V podání z 2. 9. 2020 (vyjádření k odvolání žalované do rozsudku) se žalobce mimo jiné vyjádřil v bodě III. k námitkám žalované ohledně včasnosti odstoupení žalobce od předmětné kupní smlouvy tak, že s ohledem na obecně zažité dobré mravy ve společnosti, s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu, je nutné pojem„ bez zbytečného odkladu“ dle judikatury Ústavního soudu v dané věci vyložit tak, že lhůta bez zbytečného odkladu pro odstoupení od předmětné kupní smlouvy byla zachována vzhledem k celkovému tlaku všech okolností na žalobce (úmrtí matky žalobce, tlak na žalobce ze strany manžela žalovaného, ubezpečování žalobce manželem žalovaného ohledně následného uhrazení kupní ceny). Do protokolu o jednání dne 13. 5. 2021 (po poučení ze strany soudu dle § 118 a) odst. 1 o.s.ř.) žalobce doplnil svá tvrzení ohledně skutečností bezodkladného jednání žalobce směřujícího k odstoupení od předmětné kupní smlouvy tak, že pokud jde o dobu od 14. 7. 2014 do 31. 12. 2014, probíhalo mezi žalobcem a žalovanou jednání o uhrazení kupní ceny, kdy v uvedené době pan [příjmení] (manžel žalované) žalobci vyhrožoval, žalobce byl opakovaně ujišťován, že dojde k uhrazení kupní ceny, žalobce jako laik nevěděl, kdy mu vzniklo právo od smlouvy odstoupit, až když kupní cena nebyla uhrazena přes opakované sliby vyhledal právní pomoc, dne 9. 2. 2015 udělil plnou moc JUDr. [příjmení], který 17. 2. 2015 vyhotovil návrh dohody o zrušení kupní smlouvy, který však nebyl realizován, následně pro nashromáždění potřebných dokladů došlo dopisem z 31. 3. 2015 k odstoupení od kupní smlouvy. Dále žalobce poukázal na podvodné jednání pana [příjmení] a žalované, za které byli odsouzeni, na ustanovení § 647 a § 650 občanského zákoníku s tím, že ty lze analogicky aplikovat ve věci tak, že z důvodu existujícího vyhrožování vůči žalobci lhůta bez zbytečného odkladu pro odstoupení od smlouvy neběžela. V závěrečném návrhu z 29. 7. 2021 se žalobce vyjádřil tak, že námitka žalované ohledně nedostatku včasnosti odstoupení od smlouvy ze strany žalobce byla uplatněna až dodatečně, jedná se o šikanózní výkon práva, který je v rozporu s dobrými mravy, kdy žalovaná nemůže mít prospěch ze svého protiprávního jednání, tj. z toho, že společně s panem [příjmení] úmyslně navodili žalobci určitý stav, ve kterém jej udržovali tak, aby od smlouvy neodstoupil, doba pro bezodkladné odstoupení od předmětné smlouvy žalobci běžela až do chvíle, kdy se žalobce dozvěděl, že mu právo na odstoupení od smlouvy vzniklo, tj., že došlo k porušení smlouvy nebo k podmínkám, které jsou s právem na odstoupení smlouvy spojeny. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, namítaje, že odstoupení ze strany žalobce od předmětné kupní smlouvy provedené dopisem z 31. 3. 2015 není platné, neboť důvod pro odstoupení od smlouvy dán nebyl, když celá kupní cena ve výši 250.000 Kč byla uhrazena v hotovosti dne 30. 12. 2014, o čemž bylo vyhotoveno potvrzení, které bylo podepsáno. Dále žalovaná namítala, že dopis z 31. 3. 2015 nikdy nepřevzala, nebylo jí oznámeno uložení zásilky na poště, dopis se nedostal do její dispoziční sféry. V podání z 21. 2. 2020, které soudu došlo dne 24. 2. 2020, se žalovaná v bodě II. obsáhle vyjádřila ke změněnému právnímu názoru soudu na věc (jak byl sdělen soudem do protokolu o jednání dne 6. 2. 2020 ohledně hodnocení důkazů), zejména nesouhlasila s hodnocením důkazů ke sporné skutečnosti zaplacení kupní ceny ve výši 250.000 Kč, v bodě III. namítala, že důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že se žalovaná mohla seznámit s předmětnou poštovní zásilkou, spočívá na žalobci, konkrétně uváděje, jak uvedeno v podání. V podání z 14. 7. 2020 (odvolání do rozsudku) se žalovaná v bodě II. vyjádřila k naplnění důvodu pro odstoupení od předmětné kupní smlouvy a k jeho včasnosti, uváděje, že vzhledem k článku III. odst. 2 předmětné kupní smlouvy byly dány dvě podmínky nutné pro vznik povinnosti žalované zaplatit žalobci kupní cenu, tj. žalobce si měl opatřit příslušný list vlastnictví a tento doklad předložit žalované a vyzvat ji k zaplacení kupní ceny. Pokud žalobce takto nepostupoval, splatnost kupní ceny nenastala, žalovaná se nedostala do prodlení se zaplacením kupní ceny. Pokud žalobce kupní cenu dne 30. 12. 2014 neobdržel, což však žalovaná popírá, nemohl přistoupit k odstoupení od kupní smlouvy z důvodu prodlení se zaplacením kupní ceny, neboť tím nedal žalované možnost kupní cenu uhradit. V daném případě tak kupní cena byla splatná bezprostředně po zápisu změn v katastru nemovitostí k 18. 8. 2014, k odstoupení od smlouvy došlo až dopisem z 31. 3. 2015, nešlo o bezodkladné odstoupení od smlouvy, tj. nenastaly účinky spojené s odstoupením od smlouvy, kdy k takto provedenému odstoupení od smlouvy nelze přihlížet (žalovaná se dopisem z 13. 7. 2020 dovolala též relativní neplatnosti tohoto jednání). 3. Usnesením KS v [obec] č. j. [číslo jednací] byl zrušen rozsudek OS K. Vary č. j. [číslo jednací]. V odůvodnění rozhodnutí bylo mimo jiné uvedeno, že odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že k převzetí kupní ceny 250.00 Kč žalobcem dne 30. 12. 2014 nedošlo, tak i se závěrem, že žalobce důvodně pro podstatné porušení smlouvy (pro nezaplacení kupní ceny) v souladu s § 2002 občanského zákoníku od předmětné kupní smlouvy odstoupil, tak i se závěrem, že odstoupení od smlouvy z 31. 3. 2015 bylo žalované doručeno. Vzhledem ke skutečnosti, že soud prvního stupně se otázkou, zda k odstoupení od kupní smlouvy došlo bez zbytečného odkladu, nezabýval, je jeho posouzení věci neúplné a tudíž nesprávné, kdy z tohoto důvodu postupem dle § 219 a) odst. 1 písm. b) o.s.ř. byl rozsudek soudu prvního stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení s tím, aby se v dalším řízení zaměřil na posouzení, zda žalobce od kupní smlouvy odstoupil bez zbytečného odkladu a zda tedy došlo k právním účinkům spojeným s odstoupením od smlouvy. 4. Z kupní smlouvy z 14. 7. 2014 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce], jako převodcem, a [jméno] [příjmení], jako nabyvatelem. Dle článku I. předmětem smlouvy byla jednotka [číslo] zde specifikovaná, a k ní se vztahující spoluvlastnický podíl. Dle článku III. byla sjednána kupní cena částkou 250.000 Kč s tím, že bude uhrazena převodci bezprostředně po převodu vlastnického práva na nabyvatele, což bude potvrzeno listem vlastnictví, který nesmí obsahovat žádná jiná omezení. Dle článku V. bod 2 bylo uvedeno, že po převodu vlastnictví a úhradě kupní ceny bude provedeno faktické předání bytové jednotky, které bude stvrzeno vypracováním předávacího protokolu. Dle článku VI. bod 1 bylo uvedeno, že nedojde-li k úhradě kupní ceny, dle podmínek v této smlouvě sjednaných, je převodce oprávněn od této smlouvy odstoupit a nabyvatel je povinen zaplatit převodci smluvní pokutu ve výši 20.000 Kč, aniž by tím byl jakkoliv dotčen nárok převodce na náhradu škody takovým porušením smlouvy vzniklé. 5. Z výpisu listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Karlovy Vary, soud zjistil, že zde je zapsáno vlastnické právo [jméno] [příjmení] k bytové jednotce č.. [číslo] nacházející se v budově [adresa] zapsané na [list vlastnictví]. V části C omezení vlastnického práva bylo uvedeno zástavní právo smluvní pro [právnická osoba] dle smlouvy o zřízení zásta