9 C 109/2021-56 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 15. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 31.307 Kč s příslušenstvím, představující dlužné platby spojené s užíváním jednotky [číslo] v budově [adresa] v [obec], ulice [ulice], a to za období od 1. 9. 2020 do 31. 3. 2021, včetně nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2020. Žalovaný je vlastníkem jednotky a spoluvlastníkem společných částí budovy a pozemku a jako takový je členem žalobce a je povinen hradit příspěvek na správu domu a pozemku a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním jednotek (služby). Žalovaný však tyto platby v celkové výši 31.307 Kč přes výzvy žalobce dosud neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě doručené jim do vlastních rukou postupem dle o.s.ř., se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Podáním doručeným soudu dne 16. 7. 2021 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 31.307 Kč, neboť ji mu žalovaný zaplatil dne 2. 6. 2021. Soud proto podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (výrok I. rozsudku). Soud má v dané věci za zjištěné, že žalovaný je vlastníkem shora uvedené jednotky a spoluvlastníkem společných částí budovy [adresa] v [obec], ulice [ulice], a pozemku, na němž budova stojí (viz informace o jednotce). Na základě toho je žalovaný ze zákona členem žalobce a je dle stanov žalobce povinen hradit žalobci příspěvek na správu domu a pozemku a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním jednotek (viz Stanovy žalobce, zejména čl. XI). Žalovaný řádně neplnil své zákonné povinnosti, když neplatil příspěvek na správu domu a pozemku a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním jednotky (služby), a to za období od 1. 9. 2020 do 31. 3. 2021 v celkové výši 30.702 Kč (7x 4.386 Kč) + nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši 605 Kč (viz přehled předpisů a plateb). Dlužnou částku v celkové výši 31.307 Kč žalovaný neuhradil ani po výzvě zástupce žalobce (viz výzva ze dne 5. 2. 2021 včetně podacího archu a dodejky). Podle § 1180 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku, nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. <b>Podle § 1181 odst. 1 občanského zákoníku, vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.</b> V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, proto jí v rozsahu po částečném zastavení vyhověl. Žalovaný jako vlastník předmětné jednotky a spoluvlastník společných částí budovy a pozemku řádně neplnil své povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky, které jsou obecně definovány ve shora uvedených ustanoveních občanského zákoníku a konkrétně ve stanovách žalobce, když za období shora uvedené dlužil žalobci příspěvek na správu domu a pozemku, zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním jednotek (služby) a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 v celkové výši 31.307 Kč. Jelikož žalovaný svoji zákonnou povinnost placení příspěvku, záloh a nedoplatku splnil až po podání žaloby, byla mu uložena povinnost zaplatit žalobci příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení za období ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých dlužných plateb do dne 2. 6. 2021, neboť tento nárok je zcela v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, a to ve výši, která je v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Ke splnění povinnosti žalovaného byla stanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku postupem dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. (výrok II. rozsudku). Výrok III. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch (částečné zastavení řízení procesně zavinil žalovaný úhradou dlužné částky po podání žaloby), přísluší mu tedy plná náhrada nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.566 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 10.710 Kč (odměna za čtyři úkony právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby, odměna za jeden úkony právní služby v poloviční výši – vyjádření ze dne 8. 10. 2021), náhrady hotových výdajů advokáta za pět úkonů právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21 % DPH z odměny a náhrady, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Celkem byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 16.340,10 Kč, splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné zákonné třídenní lhůtě.