10 C 179/2022-129 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 2.760 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdce žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným dne 28. 4. 2014. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky na zakoupení automobilu Ford Mondeo [příjmení] [příjmení] [jméno] 2.0 [příjmení] [příjmení] ve výši 87.432 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v 60 měsíčních splátkách po 2.760 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 5. 2020 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně specifikovala žalovanou pohledávku tak, že částka 50 Kč představuje náklady vymáhání, částka 2.760 Kč jistinu, částka 24.802 Kč odkoupenou smluvní pokutu a částka 500 Kč odkoupené poplatky. K výzvě soudu upřesnila žalobkyně svá žalobní tvrzení tak, že žalovaný hradil své splátky řádně, v lednu 2016 však byla část splátky započtena na poplatek za vystavení technického průkazu a byť žalovaný dlužnou částku vyrovnal dne 5. 2. 2016, dostal se již do prodlení a byla mu vystavena první upomínka za 500 Kč, na jejíž uhrazení započítal původní vřitel částku 500 Kč z další splátky. Žalovaná částka ve výši 23.560 Kč je tvořena neuhrazenými smluvními pokutami za vystavení 48 upomínek zaslaných žalovanému v období od 17. 11. 2016 do 29. 9. 2018 (každá zpoplatněna částkou ve výši 500 Kč, z jedné bylo uhrazeno 60 Kč). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení ústního jednání. 4. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdce žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným dne 28. 4. 2014 soud zjistil, že se touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky na zakoupení automobilu Ford Mondeo [příjmení] [příjmení] [jméno] 2.0 [příjmení] [příjmení] ve výši 87.432 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet v 60 měsíčních splátkách po 2.760 Kč počínaje dnem 28. 5. 2014 a konče dnem 28. 4. 2019; účastníci sjednali v této smlouvě úrok ve výši 28,68% ročně a zároveň si ujednali smluvní pokuty ve výši 250 Kč za každé jednotlivé porušení smlouvy, ve výši 0,3% z dlužné částky za každý den prodlení a ve výši 500 Kč za jakoukoli věřitelem vystavenou upomínku. Pro případ prodlení žalovaného s placením nejméně jedné splátky úvěru byla sjednána možnost žalobkyně od smlouvy odstoupit. 5. Z dopisu právního předchůdce žalobkyně ze dne 20. 8. 2019 soud zjistil, že z důvodu podstatného porušení smlouvy o spotřebitelském úvěru ze strany žalovaného právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil s účinností k 29. 8. 2019. 6. Z dopisu právního předchůdce žalobkyně, jehož součástí bylo vyúčtování úvěrové smlouvy ze dne 29. 8. 2019, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně provedl vyúčtování smlouvy o úvěru z důvodu předčasného ukončení a vyzval žalovaného k úplnému zaplacení dluhu ve lhůtě do 12. 9. 2019. K tomuto dni činil dluh žalovaného částku 27.609,84 Kč, z čehož částka 2.760 Kč představovala neuhrazenou splátku (žalovaný 59 splátek uhradil), částka 500 Kč náklady za předčasné ukončení smlouvy, částka 789,84 Kč neuhrazenou smluvní pokutu a částka 23.560 Kč ostatní dluh. 7. Z upomínek k úvěrové smlouvě bylo zjištěno, že byly žalovanému zasílány pravidelně v intervalech dvou týdnů až měsíce od 17. 11. 2016 do 21. 8. 2018. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 5. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka proti žalovanému byla právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni téhož dne postoupena. 9. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 10. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 12. Podle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. 13. Podle ust. § 2005 odst. 1 občanského zákoníku odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. 14. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 15. Podle ust. § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. 16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy porušil a dohodnuté splátky řádně nehradil, využila žalobkyně svého práva vyplývajícího z článku 11 smlouvy, v souladu s ust § 2001 občanského zákoníku od smlouvy o úvěru odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě celého nesplaceného úvěru ve výši jedné zbývající splátky. Jelikož žalovaný žalobkyni tuto částku neuhradil a pohledávka byla na žalobkyni řádně postoupena v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku, shledal soud nárok žalobkyně v této části oprávněným. Ve výroku I. rozsudku proto žalobě vyhověl co do jistiny poskytnutého úvěru včetně nároku žalobkyně na zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků) a na smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku představovanou částkou 500 Kč (náklady za předčasné ukončení smlouvy dle čl. 11 [číslo]), částkou ve výši 2.302,48 Kč sestávající z částky 789.84 Kč coby neuhrazených penalizačních úroků ke dni ukončení smlouvy a z částky 452,64 Kč představující smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 2.760 Kč za období od 19. 9. [číslo] do 29. 2. 2020, částky 50 Kč na nákladech za vymáhání a částky 1.060 Kč (3 upomínky po 500 Kč, z čehož částka 440 Kč za jednu z upomínek již byla dle tvrzení žalobkyně uhrazena). 17. Žalovaný požadoval smluvní pokutu za 48 zaslaných upomínek. Jak výše uvedeno, považoval soud v daném případě za přiměřené zaslání 3 upomínek, a s ohledem na to přiznal smluvní pokutu. Naproti tomu co do požadavku na uhrazení smluvní pokuty ve výši 22.500 Kč za 45 upomínek po 500 Kč soud nevyhověl. S ohledem na výši žalované částky (2.760 Kč za jednu neuhrazenou splátku), okolnosti vzniku pohledávky (popsané samotnou žalobkyní v doplnění žaloby), počet zaslaných upomínek i jejich četnost považuje soud totiž žalobkyní požadovanou smluvní pokutu za zneužití práva, jemuž právní ochranu dle § 8 občanského zákoníku odepřel. Zaslání 45 upomínek za dluh, jehož základ zůstává totožný a který narůstá pouze a právě v souvislosti s dalšími upomínkami, považuje soud za zcela nadbytečné a tento nárok na smluvní pokutu za účelově vytvořený. Proto ve výroku II. rozsudku tento nárok zamítl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, když ve věci převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.