10 C 91/2021-53 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 44.945 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem dvou jednotek, nacházejících se v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] to jednotky [číslo] (byt) vč. podílu na společných částech budovy a pozemku ve výši [číslo] a jednotky [číslo] (garáž) vč. podílu na společných částech budovy a pozemku ve výši [číslo] katastrální území Karlovy Vary, obec Karlovy Vary a z titulu vlastnického práva k uvedeným jednotkám je členem žalobce. [příjmení] člen žalobce má povinnost dodržovat stanovy, v nichž je uložena povinnost člena společenství hradit příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování služeb. Dle měsíčního předpisu pro jednotku [číslo] (byt) je žalovaný povinen platit měsíčně částku 6.157 Kč měsíčně, pro jednotku [číslo] (garáž) sestávající ze 3 parkovacích stání pak částku 944 Kč za každé ze stání, obojí splatné do 15 dne běžného měsíce. V období od ledna do května 2021 přitom žalovaný neuhradil žalobci ničeho. V průběhu řízení vzal žalobce svou žalobu zpět co do částky 44.945 Kč, kterou mu za žalovaného uhradila třetí osoba na příspěvky a zálohy na služby za všechny jednotky žalovaného za období měsíců leden až červen 2021 a nadále požadoval pouze příslušenství a úhradu nákladů řízení. Co do této částky soud řízení podle § 96 odst. 1 občanského soudního řádu zastavil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, nenamítal žádné skutečnosti proti žalobě, tvrzení žalobce jsou konzistentní, provedl soud ve věci toliko důkazy předložené žalobcem, a to informace o jednotkách pořízené na internetu dne 12. 4. 2021, stanovy, přehled předpisů platných od měsíce září 2020, výzvu z 10. 3. 2021 a výpis z účtu žalobce a na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný je členem žalobce a vlastníkem dvou jednotek, nacházejících se v budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] to jednotky [číslo] (byt) vč. podílu na společných částech budovy a pozemku ve výši [číslo] a jednotky [číslo] (garáž) vč. podílu na společných částech budovy a pozemku ve výši [číslo] katastrální území Karlovy Vary, obec Karlovy Vary. V souvislosti s vlastnictvím jednotky [číslo] (byt) činí příspěvek do fondu oprav částku 727 Kč měsíčně a příspěvek do fondu služeb 5.430 Kč měsíčně, v souvislosti s vlastnictvím jednotky [číslo] (garáž) sestávající ze tří parkovacích stání činí příspěvek do fondu oprav částku 172 Kč měsíčně a příspěvek do fondu služeb 772 Kč měsíčně za každé z uvedených stání; uvedené částky jsou splatné vždy do 15. dne kalendářního měsíce. Za období od ledna 2021 do června 2021 žalovaný stanovené příspěvky žalobci řádně nehradil a žalobce proti vzniklému dluhu ve výši 44.945 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný dopisem ze dne 10. 3. 2021 upomínán o úhradu dluhu. 1. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 2. Podle § 1180 občanského zákoníku nebylo-li určeno jinak, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. 3. Podle ust. § 1181 občanského zákoníku platí vlastník jednotky zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci jedna. 4. Podle čl. XIII odst. 2 písm. b) a c) stanov žalobce je člen společenství povinen hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správou domu a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu, a to poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, neurčuje-li písemná dohoda všech vlastníků jednotek jinak, a hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování. 5. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. V posuzovaném případě žalovaný jako vlastník dvou jednotek porušil jednu ze základních povinností vlastníka jednotky, jež je upravena v § 1080 a 1081 občanského zákoníku ve spojení s čl. VII bod 2 písm. d) a e) stanov žalobce, neboť žalobci neplatil stanovené příspěvky do fondu oprav a služeb za měsíce leden až červen 2021, čímž se dostal do prodlení s plněním svého závazku. Žalobci tak vzniklo od data následujícího po datu splatnosti příspěvků, tj. vždy od 16. dne následujícího měsíce, právo na zákonný úrok z ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení vzal žalobce do co jistiny žalobu zpět, zůstalo předmětem řízení jen příslušenství, tak jak je specifikované ve výroku rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalobci vznikl nárok na uhrazení dlužné částky a příslušenství sleduje osud pohledávky, rozhodl soud co do příslušenství, jak je uvedeno ve výroku rozsudku a žalobě v rozsahu po částečném zpětvzetí vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který procesně nezavinil, že řízení muselo být co do jistiny zastaveno, když návrh byl podán důvodně a byl vzat zpět z důvodu chování žalovaného, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 864 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 248 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 945 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 600 Kč ve výši 2 016 Kč.