17 C 201/2022-27 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [číslo] s přísl. (celá částka 12.000 Kč byla představována jistinou, tj. částkou žalovanému poskytnutou) z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru ze dne Smlouva o úvěru [číslo] z 13. 9. 2021, která byla uzavřena právním předchůdcem žalobkyně [příjmení] [jméno], [IČO] a žalovaným ohledně poskytnutí částky 12.000 Kč. [příjmení] 12.000 Kč byla poskytnuta na 30 dnů za úplatu 2.760 Kč s možností prodloužení až o dalších 330 dnů (na celkovou dobu 360 dní) vždy za poplatek 2.760 Kč za (každých dalších) 30 dnů. Na žalobkyni byla pohledávka postoupena smlouvou z 29. 3. 2021. Podáním z 3. 11. 2021 žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána lustracemi dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI (k čemuž dal žalovaný smlouvou souhlas); z lustrací bylo zjištěno, že žalovaný je schopen úvěr splácet. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Smlouvou o úvěru [číslo] z 13. 9. 2021 právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ohledně částky 12.000 Kč na dobu 30 dnů při úroku 2.760 Kč (úrok 279,83 %, při RSPN 1 141,20 %) s možností prodloužení opakovaně o 30 dnů (do doby 360 dní celkem) za poplatek 2.760 Kč za 30 dnů. Účastníci dohodli smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně za každý den prodlení a poplatek na úhradu nákladů za upomínky (v 500 Kč až 1.200 Kč podle délky prodlení), 300 Kč za uzavření splátkového kalendáře a 50 Kč za další písemnou upomínku. Žalovaný převzal částku 12.000 Kč po podpisu smlouvy (jak vyplývalo ze smlouvy). Právní předchůdce žalobkyně avizoval ve smlouvě zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v klientských databázích. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z 13. 9. 2021 vyplývaly podmínky, které byly uvedeny ve smlouvě. 4. Žalobkyně neměla k dispozici žádné důkazy o zkoumání úvěruschopnosti (jak je zřejmé z podání žalobkyně z 3. 11. 2022). Jednání soudu se žalobkyně neúčastnila, a tak poučení dle § 118a odst. 3 z. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) nemohlo být žalobkyni poskytnuto. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky z 29. 3. 2021 a z dále uvedeného oznámení z 14. 4. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil předmětnou pohledávku na žalobkyni. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky z 14. 4. 2022 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu podle smlouvy do tří dnů. Z podacího lístku z 14. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně odeslala uvedené listiny žalovanému (na jeho adresu bydliště podle smlouvy). 7. Z článku na [webová adresa] Index odpovědného úvěrování poradí, kde vzít půjčku a komu se raději vyhnout z 22. 11. 2021 soud zjistil, že v hodnocení 35 poskytovatelů nezajištěných spotřebitelských úvěrů byl hodnocen právní předchůdce žalobkyně jako 17. (hodnocení dvou hvězdiček ze čtyř). Z databáze časových řad [příjmení] [webová adresa]) soiud zjistil, že průběrné úrokové sazby z úvěrů poskytovaných bankami domácnostem na dobu do jednoho roku (fixace sazby i floating) činily pro rok 9. 16 % - 10,69 % p.a., u úročených úvěrů z kreditních karet činily 23,73 % - 23,89 % p.a. 8. Uvedená skutková zjištění soud převzal za svůj skutkový závěr ve věci. 9. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 cit. zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Protože žalobkyně uvedla, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného nahlédnutím do klientských databází, aniž by však uvedenou skutečnost (a výsledek zkoumání) mohla prokázat, soud posoudil dle § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 357/2016 Sb. smlouvu jako neplatnou (§ 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku). Rozsudek Soudního dvora ze dne 5. března 2020, C [číslo] dospěl k závěru, že porušení povinností úvěrujícího vede k závěru o (absolutní) neplatnosti závazku, nikoli pouze k relativní neplatnosti. Na žalobkyni byla pohledávka ze smlouvy v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena. 13. Subsidiárně lze dále uzavřít, že smlouva jako spotřebitelská dle § 1813 a násl. občanského zákoníku se musí vyznačovat kvalitami, které lze shrnout jako vyváženost smluvních podmínek. T. j. smluvní podmínky zjevně nepřiměřené (odměna za poskytnutí úvěru významně převyšující obvyklou odměnu, sankce v podobě smluvních pokut a poplatků, které i s ohledem na dobu, na kterou byl úvěr poskytnut, významně zvyšují částku, která v posledku věřiteli přísluší). K této otázce lze dodat, že žalobkyně požadovala pouze jistinu a úrok z prodlení od data splatnosti úvěru podle smlouvy. 14. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku). Protože žalovaný ničeho neuhradil, ale byla mu poskytnuta částka 12.000 Kč, soud žalobě vyhověl ohledně poskytnuté částky i ohledně zákonného úroku z prodlení z přiznané částky v souladu s § 1970, § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Za výzvu k plnění dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku lze považovat předžalobní výzvu (doručení předchozích výzev v řízení prokázáno nebylo; u předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávky žalobkyně předložila knihy odeslané pošty). Soud tedy zamítl požadavek na úrok z prodlení za dobu předcházející počátku prokazatelného prodlení žalovaného. 15. Žalobkyně měla podle § 142 odst. 3 o.s.ř. právo na plnou úhradu nákladů řízení, protože byla neúspěšná pouze v části příslušenství. Náklady řízení činily 2.252 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1., § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a sestávaly ze soudního poplatku 800 Kč, odměny 900 Kč, paušálních náhrad 300 Kč a DPH z odměny a hotových výdajů (§ 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.). Soud žalobu žalobkyně posoudil jako formulářovou. Žalobkyně uplatňuje svá práva u zdejšího soudu v 893 věcech, z toho asi ½ připadá na nalézací řízení o zaplacení dlužných pohledávek (ze spotřebitelských úvěrů), nemalá část těchto věcí se týká spotřebitelských úvěrů původního věřitele. S ohledem na obdobnou strukturu žalobních tvrzení (liší se individualizačními údaji o žalovaném a jeho závazku), čímž je minimalizován odborný i administrativní vklad (umožňuje využití výpočetní techniky při sestavování jednotlivých žalob).