19 C 105/2022-47 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala toho, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 72.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 21. 10. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 14.400 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14.400 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14.400 Kč od 18. 2. 2022 do zaplacení. Svůj nárok zdůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi ní a žalovanou, jakožto společenstvím vlastníků bytového domu, byla dne 20. 7. 2011 uzavřena Smlouva o zajištění výkonu ochranné bezpečnostní služby pultu centralizované ochrany a zřízení a provozování kamerového systému (dále jen„ Smlouva“) ve znění pozdějšího dodatku [číslo] ze dne 22. 5. 2018, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zajišťovat v domě [adresa] v katastrálním území Karlovy Vary výkon bezpečnostní služby, včetně instalace a provozu kamerového systému a žalovaná se zavázala za tyto služby hradit sjednanou měsíční odměnu ve výši 14.400 Kč. Ačkoliv po dlouhou dobu fungoval smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou bez problémů, za měsíce září, říjen a listopad roku 2021 a za měsíce leden a únor roku 2022 nedošlo ze strany žalované k uhrazení sjednané odměny, a to i přes to, že služby byly v tomto období žalobkyní poskytovány dle smlouvy. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 24. 3. 2022, avšak neúspěšně. 2. Žalovaná proti žalobě namítala v odporu proti platebnímu rozkazu, že byla přesvědčena, že ostraha domu byla žalobkyní zajišťována na základě smlouvy o správě společných částí domu a pozemku uzavřené dne 7. 7. 2010, od níž žalovaná odstoupila dopisem ze dne 1. 10. 2021. Žalovaná se tedy domnívala, že odstoupením od této smlouvy zanikne veškerý smluvní vztah s žalobkyní, jelikož žalovaná neměla smlouvu o zajištění výkonu ochranné bezpečnostní služby k dispozici, což zdůvodňuje výměnou svého statutárního orgánu, kdy původní předsedkyně neměla předat tuto smlouvu novému předsedovi a ten tak o její existenci nemohl vědět. Jelikož žalovaná nabyla dojmu, že došlo k ukončení spolupráce v oblasti bezpečnosti s žalobkyní, sjednala novou smlouvu o ostraze se [právnická osoba] a.s. Z tohoto důvodu se žalovaná domnívá, že se žalobkyně od září 2021 obohacovala o plnění, které ale fakticky neposkytovala, jelikož služby v oblasti ostrahy byly v tomto období již zajišťovány [právnická osoba] a.s. 3. V reakci na odpor žalované zaslala soudu žalobkyně své vyjádření. V něm uvedla, že existence a trvání smlouvy o správě společných částí domu a pozemku ze dne 7. 7. 2010 dle jejího názoru není v daném případě relevantní a že vnitřní poměry žalované a systém předávání smluv mezi jednotlivými předsedy nemůže mít vliv na práva a povinnosti mezi žalobkyní a žalovanou. Dále žalobkyně uvedla, že jí dne 12. 4. 2022 byla ze strany žalované zaslána výpověď smlouvy o zajištění výkonu ochranné bezpečnostní služby, z čehož lze usuzovat, že si žalovaná byla vědoma jak existence této smlouvy, tak i závazku platit žalobkyni měsíční odměnu. Uzavření smlouvy o ostraze mezi žalovanou a [právnická osoba] a.s. nemůže mít v tomto případě podle žalobkyně vliv na její právní vztahy s žalovanou. 4. Při jednání soudu dne 19. 9. 2022 žalovaný doplnil svá dosavadní tvrzení s tím, že se domnívá, že žalobkyně nemá právo na žalobou požadované plnění pro rozpor s dobrými mravy, který spatřovala v následujících okolnostech. Žalobkyně se totiž domáhá plnění na základě Smlouvy, která však byla uzavřena v rozporu s ust. článku IV. písm. a) smlouvy o správě společných částí domu a pozemku ze dne 7. 7. 2010 (dále jen„ Smlouva o správě“). Podle žalovaného totiž dle zmíněného ujednání ve Smlouvě o správě měla žalobkyně zajistit, aby všechny smlouvy na zajištění plnění spojených s užíváním domu a pozemku byly uzavřeny na jedné straně mezi žalovaným a poskytovatelem plnění na straně druhé, přičemž tímto poskytovatele měla být osoba odlišná od žalobkyně, co by správce. Jelikož žalobkyně nebyla schopna, co by dodavatel podle Smlouvy poskytovat služby, sjednala si subdodavatele v podobě [právnická osoba] a. s . V důsledku tohoto postupu žalobkyně zajistila odměnu pro sebe dle Smlouvy a pro jmenovanou společnost, což v konečném důsledku znamenalo navýšení o částku 5.325 Kč měsíčně. Podle žalovaného žalobkyně brala za stejnou věc odměnu dvakrát. Dále žalovaný namítal, že za něho podepsala Smlouvu předchozí předsedkyně žalovaného [jméno] [příjmení], která je matkou jediné společníka a jednatele žalobkyně. Podle žalovaného docházelo ke zvýhodňování žalobkyně na úkor žalovaného, přičemž k odvolání [jméno] [příjmení] došlo až v půlce roku 2019. Následně žalovaný dopisem ze dne 1. 10. 2021 odstoupil od Smlouvy o správě. Žalovaný dále poukázal na to, že mezi účastníky řízení je vedena celá řada sporů, žalobkyně nepředala žalovanému celou řadu dokumentů. Jelikož Smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, pozastavil žalovaný platby a Smlouvu vypověděl dopisem ze dne 12. 4. 2022. Žalovaný dne 26. 1. 2022 uzavřel smlouvu o ochranných bezpečnostních službách, pultu centralizované ochrany přímo s poskytovatelem služby, a to se [právnická osoba] a. s . 5. Žalobkyně v reakci na doplněná tvrzení při jednáno soudu dne 19. 9. 2022 namítala, že skutečnosti, jichž se žalovaný dovolává s poukazem na porušení dobrých mravů, nejsou právně významné. Žalobkyně totiž pro žalovanou podle Smlouvy zajišťovala provozování kamerového systému a následnou fyzickou ostrahu objektu prostřednictvím [právnická osoba] a. s., každopádně uzavření smlouvy s jiným subjektem ohledně poskytování služeb pultu centralizované ochrany nemůže mít vliv na již uzavřenou smlouvu mezi účastníky. Dále žalobkyně poukázala na časový nesoulad mezi jednáním žalovaného, jednajícího novým předsedou panem [příjmení], který se stal předsedou žalovaného v červenci 2019, žalovaný od července 2019 plnil dle Smlouvy a teprve v roce 2021, tedy s odstupem dvou let, začal mít námitky proti poskytovanému plnění dle Smlouvy. 6. Podle § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal soud za svá skutková zjištění shodná, právně relevantní tvrzení účastníků, jež pokládá za skutkový závěr ve věci samé: a) Účastníci podepsali Smlouvu o zajištění výkonu ochranné bezpečností služby, pultu centralizované ochrany a zřízení a provozování kamerového systému dne 20. 7. 2011 a dne 22. 5. 2018 k této smlouvě dodatek [číslo]. b) Účastníci podepsali dne 7. 7. 2010 Smlouvu o správě společných částí domu a pozemku. c) Žalovaný neuhradil za měsíce září až prosinec roku 2021 a za měsíc leden roku 2022 sjednanou odměnu dle Smlouvy ze dne 20. 7. 2011 ve znění dodatku [číslo] ve výši 14.400 Kč měsíčně. d) Dopisem ze dne 24. 3. 2022 byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k úhradě zažalované částky. e) Dopisem ze dne 12. 4. 2022 žalovaný vypověděl Smlouvu ze dne 20. 7. 2011. f) Dne 26. 1. 2022 podepsal žalovaný se [právnická osoba] a. s. Smlouvu o ochranných bezpečnostních službách, pultu centralizované ochrany. 7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Mezi účastníky došlo dne 20. 7. 2011 k uzavření platné smlouvy o dílo ve znění dodatku [číslo] ze dne 22. 5. 2018, na jejímž základě zajišťovala žalobkyně jako zhotovitel v domě [adresa] v katastrálním území Karlovy Vary výkon bezpečnostní služby, zřízení a provozování kamerového systému a žalovaný se jako objednatel zavázal za tyto služby hradit žalobkyni sjednanou pravidelnou měsíční odměnu ve výši 14.400 Kč. Dále byla dne 7. 7. 2010 mezi účastníky platně uzavřena Smlouva o správě společných částí domu a pozemku, na základě které poskytovala žalobkyně žalovanému služby správcovské povahy. Tato smlouva byla dne 1. 10. 2021 žalovaným vypovězena, přičemž žalobkyně toto odstoupení považuje za neplatné. 9. Soud se nemůže ztotožnit s argumentací žalovaného, jíž přednesl při jednání dne 19. 9. 2022 a spočívající v tom, že by Smlouva byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy. Podle ust. § 580 občanského zákoníku by takové právní jednání bylo absolutně neplatné. Rozpor s dobrými mravy však není možné spatřovat ve skutečnostech, které tvrdil žalovaný. Smlouva o správě v článku IV.