19 C 24/2022-11 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s přísl. z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o půjčce ze dne [číslo] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) poskytnul žalované půjčku [částka]; žalovaná měla vrátit půjčku ve formě 53 týdenních splátek po [částka], včetně souhrnného poplatku ve výši [částka]. Žalovaná uhradila [částka]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Podle § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Jelikož se žalovaná ve věci nevyjádřila, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní a na základě Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jako„ Provident“ a žalovaná jako„ Zákazník“ uzavřeli smlouvu o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalované půjčku [částka]; žalovaná měla vrátit půjčku ve formě 53 týdenních splátek po [částka], včetně souhrnného poplatku ve výši [částka]. 5. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovanou o dobrovolné splnění dluhu. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně pohledávku postoupil na žalobkyni, z oznámení o postoupení pohledávky, že původní věřitel žalované oznámil postoupení pohledávky. 7. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně (jehož předmětem podnikání bylo též poskytování úvěrů) dne [datum] uzavřeli smlouvu o půjčce, jejímž obsahem je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované půjčku v částce [částka] a závazek žalované vrátit poskytnutou částku, zaplatit souhrnný poplatek ve výši [částka] v 53 týdenních splátkách po [částka]. Původní věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku postoupil na žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolnému splnění dluhu. <b>8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům (podle § 3028 odst. 3 z.č. 89/2012 Sb. soud vycházel z hmotněprávní úpravy účinné do 31. 12. 2013):</b> 9. Podle § 657 o. z. 1964 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Podle § 55 odst. 2 o. z. 1964 ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. 12. Podle § 56 odst. 1 o. z. 1964 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. 13. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 o. z. 1964. Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované půjčku ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala tuto půjčku splácet týdenními splátkami stanovenými smlouvou, a to včetně souhrnného poplatku. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, uhradil [částka]. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání o souhrnném poplatku musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Koneckonců sama žalobkyně počítá s tím, že smlouva o půjčce je neplatná a požaduje vydání bezdůvodného obohacení. 14. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 51a a násl. o. z. 1964), národní úpravu národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva). 15. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 51a a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 56 o.z. 1964. Oproti příloze směrnice ustanovení § 56 odst.3 o. z. 1964 mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen § 56 odst.1 o. z. 1964, ale i směrnici Rady 93/13 EHS s přílohou je absolutně neplatné dle § 55 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti. 16. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. V rozporu s dobrými mravy (§ 56 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 1 o.z. 1964) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Ujednání o souhrnném poplatku ve výši [částka] je nepřiměřené. Pokud soud přepočte souhrnný poplatek ve výši [částka] na roční procentní úrok (69,6 % z částky nesplácené jistiny, jinak je pochopitelně výše úroku výrazně vyšší, RPSN činí dle obchodních podmínek 206,8 %), je uvedené ujednání o poplatku pro rozpor s dobrými mravy neplatné. Jestliže žalovaná uhradila [částka], musel soud zohlednit provedené platby na jistinu, tedy žalovaná dluží [částka] (jistina ve výši [částka] mínus zaplacených [částka]). Co do rozdílu proto soud žalobu zamítnul. 17. Soud žalobě vyhověl ohledně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky dle § 517 odst. 2 o.z. 1964. 18. Pohledávka byla na žalobkyni platně postoupena v souladu s § 524 o. z. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka].