20 C 132/2022-117 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce ze žalobo doručenou soudu dne 22.7.2022 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 19.346,42 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výš 11,75% z částky 19.346,42 Kč od 27.4.2022 do zaplacení. 2. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že usnesením Policie ČR, KŘ Policie Karlovarského kraje, územní odbor Karlovy Vary, oddělení hospodářské kriminality ze dne 22.10.2019, č.j. KRPK – [číslo] bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání přečinu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 270 odst. 1 trestního zákoníku. Dne 23.12.2020 byla na žalobce podána Okresním státním zastupitelstvím v Karlových Varech obžaloba a rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16.7.2021, č.j. 7 T 91/2020 – 1078 byl žalobce podle § 226 písm. a) trestního řádu zproštěn obžaloby, protože nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce stíhán. Rozsudek nabyl právní moci dne 3.9.2021. Žalobce si ve shodě s ustanovením § 33 trestního řádu zvolil dne 31.10.2019 na základě plné moci obhájce, kterému byl povinen po pravomocném skončení trestního řízení uhradit náklady obhajoby, kdy výše smluvní odměny obhájce činila 19.346,42 Kč včetně příslušného 21% DPH. Jelikož trestní stíhání žalobce bylo nezákonné a v souvislosti s nezákonným trestním stíháním vznikla žalobci majetková škoda, neboť musel vynaložit finanční prostředky na svoji obhajobu, požaduje žalobce nahradit tuto škodu po žalované podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným předním postupem, v platném znění (dále jen„ Zákon“). Majetková škoda činí celkem 19.346,42 Kč a sestává se z mimosmluvní odměny za zastoupení žalobce advokátem podle advokátního tarifu za 7,5 úkonu právní služby, paušální náhrady nákladů advokáta a 21% DPH (blíže viz přehled úkonů právní služby v příloze žaloby). Žalobce vyzval žalovanou k plnění výzvou ze dne 22.10.2021, která byla žalované doručena dne 27.10.2021. V zákonné šestiměsíční lhůtě žalovaná na výzvu reagovala přípisem ze dne 1.11.2021, kterým žalovaná potvrdila, že dne 27.10.2021 jí byla doručena výzva žalobce ze dne 22.10.2021 a současně kterým žalovaná upozornila žalobce, že se bohužel v některých případech nemusí podařit dodržet lhůtu uvedenou v ust. § 15 odst. 1„ Zákona“ a to ať již z důvodu dočasné nedostupnosti spisového materiálu nebo s ohledem na aktuální přetíženost žalované. Jelikož žalovaná v zákonné lhůtě škodu neuhradila, žalobce se proto domáhá zaplacení majetkové škody žalobou. 3. Žalovaná ve svém písemném vyjádření ze dne 20.9.2022, doručené soudu dne 20.9.2022, vyslovila souhlas s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a dále žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 27.10.2021, podáním datovaným dnem 21.10.2021 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu„ Zákona“, v celkové výši 19.346,42 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení vzniklých v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp.zn. 7 T 91/2020 a dále uvedla, že žalobci jeho požadavku na náhradu nákladů právního zastoupení vyhověla v plné výši, tedy v částce 19.346,42 Kč a tuto skutečnost sdělila žalobci svým stanoviskem ze dne 20.9.2022, když dle vyjádření žalované v předmětné věci byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu i výše. Současně žalovaná je toho názoru, že stát je povinen nahradit škodu nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy poškozený nárok řádně uplatnil postupem podle ust. § 14„ Zákona“ a teprve marným uplynutím této lhůty, se ocitá stát jako dlužník v prodlení a teprve ode dne následujícího po uplynutí šestiměsíční lhůty jej stíhá povinnost zaplatit poškozenému též úrok z prodlení a jelikož žádost žalobce byla žalované doručena dne 27.10.2021, náleží dle názoru žalované žalobci případný úrok z prodlení od dne 28.4.2022. Žalovaná tedy navrhuje, aby soud žalobu s ohledem na uvedené skutečnosti v celém rozsahu zamítnul, a požádala soud, aby žalované v souhlasu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř, přiznal na nákladech řízení náhradu hotových výdajů v paušální výši a to za převzetí věci a vyjádření k žalobě a pokud soud dospěje k závěru o oprávněnosti žaloby, navrhuje, aby lhůta k plnění byla stanovena v délce 15 dní od právní moci rozsudku a to z organizačně – technických důvodů na straně žalované. V podrobnostech žalovaná odkázala na listinné důkazy přiložené k vyjádření a to na stanovisko žalované ze dne 20.9.2022. 4. Podáním doručeným soudu dne 22.9.2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do žalované dlužné částky ve výši 19.346,42 Kč, když žalovaná tuto částku dne 21.9.2022 žalobci uhradila, soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil podle ust. § 96 odst. 1,2 o.s.ř. (výrok I. rozsudku) 5. Žalobce ve svém písemném vyjádření ze dne 27.9.2022, doručené soudu dne 29.9.2022 vyslovil souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání a vyslovil souhlas s právním názorem žalované, že úrok z prodlení počíná běžet ode dne 28.4.2022 a tuto skutečnost tedy učinil ve věci za nespornou. Současně žalobce uvedl, že nesouhlasí s tím, aby bylo žalované cokoliv přiznáno na nákladech soudního řízení, když žalobce byl zcela úspěšný, žalobu podal oprávněně a žalovaná plnila až po podání žaloby s prodlením od 28.4.2022 a navrhnul soudu, aby žalované stanovil povinnost zaplatit mu úrok z prodlení ve výši 11,75% z částky 19.346,42 Kč od 28.4.2022, do zaplacení a povinnost zaplati žalobci náklady soudního řízení ve výši 8.986 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. 6. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem a žalovanou předložených listinných důkazů a na základě vymezení sporných a nesporných skutečností vyplývajících z písemných postojů strany žalobce a strany žalované a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 7. Na základě účastníky označených nesporných skutečností má soud v tomto sporu za zjištěné, že žalobce u žalovaného dne 27.10.2021 podáním ze dne 22.10.2021 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody v celkové výši 19.346,42 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení vzniklých v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp.zn. 7 T 91/2020. Dále má soud za zjištěné a prokázané a to na základě účastníky označených nesporných skutečností, že žalovaná požadavku žalobce na náhradu nákladů právního zastoupení vyhověla v plné výši - tedy ve výši 19.346,42 Kč a tuto částku žalovaná dne 21.9.2022 uhradila žalobci. 8. Podle ustanovení § 1 odst. 1 Zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 9. Podle ustanovení § 5 Zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 10. Podle ustanovení § 7 odst. 1 Zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 11. Podle ustanovení § 8 odst. 1 Zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 12. Podle ustanovení § 15 Zákona, přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. V posuzovaném případě soud postupoval podle shora uvedeného ustanovení„ Zákona“. Po právním zhodnocení zjištěného stavu věci soud dospěl k závěru, že žalobce podal žalované dne 27.10.2021 podání ze dne 21.10.2021, kterým uplatnil svůj nárok na náhradu škody ve smyslu„ Zákona“ v celkové výši 19.346,42 Kč a který žalovaná ve lhůtě stanovené v ust. § 15„ Zákona“, v projednávaném případě do dne 27.4.2022, žalobci nenahradila, když