9 C 274/2020-134 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 9. 9. 2020 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku tak, že se v budově [adresa] (dále také jen„ dům“ nebo„ budova“) vymezí šest bytových jednotek, které budou přikázány do výlučného vlastnictví účastníků řízení (v případě žalovaných do SJM). Žalobu odůvodnili žalobci tím, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky v rozsahu podílů v žalobě uvedených pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 378 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [okres] LV č. [rok]. Žalobci nemají zájem ve spoluvlastnictví setrvat a opakovaně se pokoušeli dohodnout se žalovanými na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Jelikož jejich snaha byla neúspěšná, podávají návrh soudu. Jelikož každý z účastníků řízení (žalovaní v režimu SJM) užívá v budově jeden stavebně oddělený byt, je vhodné spoluvlastnictví vypořádat tak, že se v budově vymezí šest bytových jednotek, které budou přikázány do výlučného vlastnictví účastníků řízení (v případě žalovaných do SJM). Jelikož se žalovaní z důvodu duševní poruchy nemohou nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, ustanovil jim soud opatrovníka z řad advokátů. Žalovaní proti zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vznesli námitky, kterými se bude soud zabývat níže v tomto odůvodnění. Soud ve věci nařídil jednání a provedl při něm dokazování v rozsahu postačujícím pro rozhodnutí. Soud z listinných důkazů předložených účastníky řízení zjistil, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 378 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení), vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary, pro obec Karlovy Vary a k.ú. [okres] LV č. 2054, a to v rozsahu ideálních spoluvlastnických podílů žalobkyně a) ve výši [číslo], žalobkyně b) ve výši [číslo], žalobce c) ve výši [číslo], žalobce d) ve výši [číslo], žalobkyně e) ve výši [číslo] a žalovaných (SJM) ve výši [číslo] (viz informace o pozemku na č.l. 6 spisu). Účastníci řízení, resp. jejich právní předchůdci, uzavřeli v roce 1999 smlouvu o sdružení nájemníků za účelem společného nabytí domu a pozemku p. [číslo] od města Karlovy Vary do podílového spoluvlastnictví signatářů smlouvy. Přílohou smlouvy byly výpočtové tabulky ploch domu, výpočty sjednaných podílů a výpočet kupní ceny podle podílů ploch (viz č.l. 7 – 15 spisu). Dne 5. 11. 2008 účastníci řízení, resp. jejich právní předchůdci, uzavřeli dohodu spoluvlastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy a pozemku p. [číslo] kterou zrušili podílové spoluvlastnictví a vypořádali ho vznikem celkem 11 bytových jednotek, které měly připadnout do výlučného vlastnictví účastníků řízení, resp. jejich právních předchůdců (viz dohoda včetně příloh a dodatku [číslo] na č.l. 16 - 28 spisu). Vklad vlastnického práva k jednotkám do katastru nemovitostí se však neuskutečnil (viz výzva k odstranění nedostatků návrhu na č.l. 115 p.v.). I v roce 2014 všichni účastníci řízení souhlasili se zrušením podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádáním vznikem bytových jednotek (viz č.l. 29 spisu). V roce 2019 žalobci podepsali dohodu o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání vznikem bytových jednotek. Přes výzvu žalobců žalovaní odmítli dohodu podepsat (viz č.l. 31 – 47 spisu). Dne 26. 3. 2003 žalovaní uzavřeli se žalobkyní a) (tehdy [příjmení]) smlouvu, kterou umožnili prostup kanalizačního odpadního potrubí z bytu žalobkyně a) bytem žalovaných (viz č.l. 69 spisu). Z fotografie na č.l. 75 p.v. je zřejmý stav fasády domu. Otázky spojené se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví jsou upraveny v ustanoveních § 1140 - § 1157 občanského zákoníku. Nutno podotknout, že se co do jádra právní úpravy příliš neodlišují od úpravy obsažené v občanském zákoníku účinném do 31. 12. 2013 (č. 40/1964 Sb.). V dané věci mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a žalobci se proto s tímto návrhem obrátili na soud (viz § 1143 občanského zákoníku). Základní zásadou ovládající právní institut zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je to, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (viz § 1140 odst. 1 občanského zákoníku). Je zcela nerozhodné, z jakého důvodu žalobci žalobu podali, případně zda vůbec k tomu měli nějaký specifický důvod. Mohou tak učinit kdykoliv, pokud tak nečiní v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, což, jak je mezi účastníky nesporné, žalobci neučinili (viz § 1140 odst. 2 občanského zákoníku). Soud při rozhodování postupuje tak, že respektuje zákonné pořadí způsobů vypořádání. Toto pořadí zůstalo v novém občanském zákoníku beze změny zachováno a je pro soud závazné, jak co do způsobů vypořádání, tak i jejich pořadí (viz např. usnesení NS ČR ze dne 21. 10. 2004 sp. zn. 22 Cdo 2568/2003). Z toho důvodu se soud nejprve zabýval možností reálného rozdělení nemovitých věcí a dospěl k závěru, že reálné rozdělení je možné, a to tak, že se v domě vymezí bytové jednotky, neboť již nyní v domě existuje šest stavebně oddělených bytů užívaných účastníky řízení. Rozdělení společné věci není možné, má–li věc jako celek sloužit k určitému účelu (viz § 1142 odst. 1 občanského zákoníku), což není případ předmětné nemovité věci. Rozdělení věci musí být také reálně možné (viz § 1144 odst. 1 část věty před středníkem občanského zákoníku), tj. nejen technicky proveditelné, ale také opodstatněné s ohledem na využití věci. Pokud by rozdělení nebylo možné bez nákladných stavebních úprav, bylo by v takovém případě nutno věc považovat za reálně nedělitelnou (viz např. usnesení NS ČR ze dne 3. 8. 2005 sp. zn. 22 Cdo 92/2005). Jak se účastníci řízení shodují, rozdělení domu na bytové jednotky nevyžaduje žádné stavební úpravy. Soud tedy výrokem I. tohoto rozsudku zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku p. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 378 m2, jehož součástí je stavba [adresa] (objekt k bydlení). Výrokem II. soud zrušené podílové spoluvlastnictví k pozemku p. [číslo] vypořádal tak, že v pozemku p. [číslo] vymezil šest bytových jednotek spolu s jejich součástmi a spoluvlastnickými podíly na společných částech budovy [adresa] a na pozemku p. [číslo]. Schémata všech podlaží budovy [adresa] určující polohu bytových jednotek a společných částí budovy [adresa], s údaji o podlahových plochách bytových jednotek, jsou znázorněna v nedílné součásti tohoto rozsudku jako jeho příloha [číslo]. Soud také v pozemku p. [číslo] vymezil společné části. Výrokem III. následně byly ze zaniklého podílového spoluvlastnictví přikázány do vlastnictví účastníků řízení jednotlivé bytové jednotky včetně spoluvlastnických podílů na společných částech budovy [adresa] a na pozemku p. [číslo] to způsobem ve výroku uvedeným (výlučné vlastnictví nebo společné jmění manželů). Na vlastníky bytových jednotek nepřecházejí se vznikem vlastnického práva k bytovým jednotkám žádná věcná a jiná práva či závady. Námitky žalovaných proti zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nejsou důvodné. Žalovaní uvádějí, že v domě byly různými žalobci provedeny různé stavební úpravy, a to údajně bez stavebního povolení. Žalobci však toto tvrzení žalovaných vyvrátili, když úpravy byly prováděny vždy po souhlasu všech spoluvlastníků, včetně žalovaných (viz např. smlouva mezi žalobkyní a) a žalovanými ze dne 26. 3. 2003 o prostupu kanalizačního svodu bytem žalovaných na č.l. 69 spisu), a to v takovém rozsahu a charakteru, který nevyžadoval stavební povolení. Další výhrady žalovaných v jejich vyjádření ze dne 10. 11. 2020 nemají pro předmět tohoto sporu žádnou relevanci a žalobci na ně ve svém vyjádření ze dne 24. 11. 2020 adekvátně reagovali. Žalovaní v roce 2008 a znovu v roce 2014 souhlasili se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví budovy a pozemku p. [číslo] se vznikem bytových jednotek. Poté svůj postoj změnili, kdy se lze domnívat, že podstatným důvodem k tomu byla skutečnost, že žalobci podali proti žalovaným žalobu na zaplacení dlužných plateb do fondu oprav a fondu služeb (viz věc zdejšího soudu sp. zn. 12 C 364/2019). Soud je přesvědčen, že zde neexistuje žádný důvod, proč podílové spoluvlastnictví nezrušit a nevypořádat. Takovým důvodem nemůže být to, že žalovaní trpí duševní poruchou. Z obsahu spisu je zřejmé, že duševní porucha žalovaných je trvalá a není zde příliš naděje na zlepšení stavu žalovaných. Dosavadní právní poměry účastníků k budově by se proto přihlédnutím k duševní poruše žalovaných v podstatě trvale zakonzervovaly, čímž by však došlo k porušení zákonného práva žalobců nebýt nucen ve spoluvlastnictví setrvávat. Zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání se vznik