10 C 157/2023-31 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 52 310 Kč s příslušenstvím sestávající se z dlužného nájemného ve výši 25 583 Kč za období od prosince 2021 do června 2023, částky 14 627 Kč coby dluhu na předepsaných službách ve stejném období, částky 10 042 Kč jako nedoplatku za vyúčtování za rok 2022 a částky 2 058 Kč coby administrativních nákladů za upomínky a poštovné, vše v souvislosti s užíváním bytu [číslo] ve 1. nadzemním podlaží domu na adrese [ulice a číslo] v [obec]. 2. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu zpět co do částky 2 058 Kč s příslušenstvím, soud proto řízení dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v této části zastavil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem na dobu 3 měsíců ohledně užívání bytu [číslo] v 1. nadzemním podlaží domu [číslo] v [ulice] ulici v [obec] (dále jen„ předmětný byt“) s tím, že výše nájemného a úhrad za užívání bytu je uvedena v evidenčním listě, přičemž jejich splatnost byla dohodnuta do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. Z dodatků [číslo] – 5 k nájemní smlouvě bylo zjištěno, že sjednaná doba nájmu byla postupně prodlužována, přičemž naposledy byla prodloužena do [datum]. 6. Z evidenčních listů k bytu bylo zjištěno, že od měsíce října 2018, i od měsíce prosince 2022 byl žalovaný povinen za užívání bytu platit celkem částku 3 100 Kč. 7. Z vyúčtování služeb za rok 2022 bylo zjištěno, že nedoplatek za toto období činí 10 042 Kč. 8. Ze součtu předpisů dle položek za období od ledna 2021 do června 2023 bylo zjištěno, že na nájemném dluží žalovaný celkem částku 25 583 Kč a na předepsaných službách celkem částku 14 627 Kč. 9. Z předžalobní výzvy z [datum] i z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl žalovaný k úhradě uvedené částky opakovaně vyzýván. 10. Výše uvedená dílčí skutková zjištění pokládá soud za skutkový závěr ve věci. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § [číslo] se nájemní smlouvou zavazuje pronajímatel přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit. 12. Podle ust. § 2235 odst. 1 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednání zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. 13. Podle ust. § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 14. Podle ust. § 2251 odst. 1 občanského zákoníku platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy neb l náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. 15. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Na základě shora provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě vznikla žalobci coby pronajímateli povinnost přenechat žalovanému coby nájemci do užívání předmětný byt a žalovanému vznikla povinnost hradit za užívání bytu nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu ve výši specifikované v evidenčním listě. Žalovaný však svou povinnost vyplývající z nájemní smlouvy řádně neplnil a nehradil nájemné a zálohy za služby za prosinec 2021 až červen 2023 ve sjednané lhůtě. S ohledem na uvedené shledal soud nárok žalobce (po zpětvzetí žaloby co do částky za administrativní poplatek) za oprávněný. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení požadovaných od [datum] (v závislosti na lhůtě k plnění určené v předžalobní upomínce) v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 389 Kč, přičemž tato částka představuje 92,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 96,07 % a úspěchu žalovaného odvozovaného od částečného zpětvzetí žaloby žalobcem v rozsahu 3,93 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 616 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 52 310 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 610 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 950 Kč ve výši 1 879,50 Kč.