11 C 227/2023-12 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále též jen„ původní věřitel“), uzavřela se žalovaným smlouvu o půjčce, kterou však není schopna doložit. Původní věřitel žalovanému dne [datum] převodem na účet č. [bankovní účet] poskytl částku 20 000 Kč, které se žalobkyně domáhá jakožto bezdůvodného obohacení včetně příslušenství, které žalovaný nevydal navzdory zaslané předžalobní upomínce. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]. Žalobkyně pak nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností společnost [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem, a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, po celou dobu řízení zůstal pasivní, soud provedl k důkazu toliko listiny předložené žalobkyní. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Původní věřitel poskytl na účet žalovaného č. [bankovní účet] (tento je jako účet žalovaného uvedený v návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru) dne [datum] částku 20 000 Kč, v poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo] (zjištěno z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]). Žalovaný straně žalující ani jejímu právnímu předchůdci ničeho nevrátil. Na základě smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena (postupně) na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, vyzván žalobkyní (prostřednictvím jejího právního zástupce) k úhradě žalované částky do tří dnů pod hrozbou podání žaloby. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy že žalovanému byla bez spravedlivého důvodu poskytnuta na účet částka ve výši 20 000 Kč a žalovaný z této částky ničeho nezaplatil (uvést tvrzení o úhradě a označit k němu důkazy bylo břemenem tvrzení i břemenem důkazním žalovaného), rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když na žalobkyni byla pohledávka řádně postoupena dle § 1879 občanského zákoníku. Zákonný úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 občanského ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s počátkem prodlení požadovaným žalobkyní v souladu s předžalobní upomínkou. V (daném) případě bezdůvodného obohacení je splatnost dle § 1958 občanského zákoníku určena výzvou věřitele, tj. žalobkyně, která byla odeslána poštou dne [datum] se lhůtou 3 dnů k plnění. Žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po splatnosti ([datum]), tj. ode dne [datum] (k tomu podpůrně § 573 občanského zákoníku), žalobkyně však počátek prodlení stanovila dnem [datum] (a soud je v tomto ohledu jejím návrhem vázán). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech a jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč.