11 C 95/2023-23 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 14 008,91 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 686,44 Kč z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ původní věřitelka“) a žalovanou s tím, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 3. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala žalobu co do části jistiny ve výši 2 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 12 161,19 Kč, smluvní pokuty ve výši 686,44 Kč a části kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 35,35 Kč zpět, soud řízení v tomto rozsahu dle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ve výroku I. rozsudku zastavil. 4. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a o. s. ř. 5. Protože se žalovaná ve věci nevyjádřila, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní. Z obsahu samotné žaloby a z provedených listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tohoto dne došlo mezi původní věřitelkou jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným k podpisu smlouvy, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované v hotovosti úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 12 888 Kč. Tato částka zahrnovala dle smlouvy úrok ve výši 1 444 Kč, úplatu/úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasní poplatek za výběr plateb v hotovosti v bydlišti žalované ve výši 2 700 Kč. Žalovaná byla podle smlouvy povinna splácet celkovou částku 27 888 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč, RPSN činila 272,44 %. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že převzala v místě jejího bydliště v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná na dluh zaplatila dle tvrzení žalobkyně částku 2 000 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně výňatku z přílohy k této smlouvě se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně shora jmenovaná postoupila pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. 8. Z přípisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že byla žalovaná informována o výši dlužné částky a dále o tom, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Lhůta k úhradě byla stanovena do 10 dnů od doručení tohoto dopisu. 9. Z dopisu ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby opětovně žalobkyní (prostřednictvím jejího právního zástupce) vyzývána k zaplacení dluhu. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a již ničeho nezaplatila. 10. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci. 11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 12. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 14. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 15. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 16. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 19. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 20. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 21. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, což žalovaná svým podpisem potvrdila, a žalovaná se zavázala tento úvěr včetně poplatků a úroku splatit, a to pravidelnými 14 měsíčními splátkami. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně a včas neplnila, právní předchůdkyni žalobkyně uhradila toliko částku ve výši 2 000 Kč (dle tvrzení žalobkyně; uvést tvrzení o případné úhradě vyšší částky a označit k němu důkazy bylo břemenem tvrzení i břemenem důkazním žalované). Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně relevantního výňatku z přílohy. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne [datum]. 22. Na posuzovanou smlouvu dopadá spotřebitelské právo (§ 1810 a násl. občanského zákoníku). Soud proti podrobil smlouvu a její jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ustanovení § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4084/12, a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1.2 012, sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvu je nutné posoudit jako absolutně neplatnou, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele (celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč, což je téměř 86 % jistiny, při splatnosti 14 měsíců, RPSN 272,44 %, smluvní pokuta 0,1 % denně při prodlení) se jedná o smlouvu zjevně nespravedlivou a rozpornou s dobrými mravy (§ 2 odst. 3, § 580 odst. 1, § 588 občanského zákoníku). Jednotlivá ujednání přitom nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením § 1813 občanského zákoníku pouze nepřihlížet dle § 1815 občanského zákoníku. Pro absolutní neplatnost celé uvěrové smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (§ 588 občanského zákoníku), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování. 23. Soud se nezabýval zkoumáním splnění povinností (původního) věřitele dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., protože již vyhodnocení podmínek úvěru vedlo k závěru o absolutní neplatnosti posuzované úvěrové smlouvy. 24. Jelikož se však žalované dostalo plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku postoupena (a toto postoupení bylo žalované původní věřitelkou oznámeno), vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Žalované se na základě neplatné smlouvy dostalo plnění ve výši 15 000 Kč, doposud žalovaná uhradila na dluh částku ve výši 2 000 Kč, je tak povinna vrátit žalobkyni částku, kterou tato po částečném zpětvzetí žaloby na jistině požaduje, tj. 12 008,91 Kč. Všechna ostatní plnění žalobkyně požaduje podle neplatné smlouvy, a proto v této části soud žalobu zamítnul. 25. Soud přiznal žalobkyni i úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 občanského zákoníku. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu právní předchůdkyně žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala prostřednictvím pošty dne [datum]. Žalobkyně tak má právo na úrok z prodlení v zákonné sazbě od data [datum], tj. po uplynutí lhůty splatnosti stanovené v dopise ze dne [datum]. Ve zbýv