12 C 142/2022-86 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném vyklizení balkónu za současného odstranění klimatizační jednotky tam umístěné a výměny kliky dveří balkónu vše v budově popsané ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný umístil na předmětný balkón klimatizační jednotku a vyměnil neuzamykatelnou kliku u dveří za kliku uzamykatelnou, to vše aniž by měl se žalobkyní uzavřenou nájemní smlouvu, která by ho ke shora popsanému opravňovala. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, argumentoval ust. § 195 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, a namítal, že jednatel žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] nebyla oprávněna tuto žalobu podat bez souhlasu druhého jednatele, kterým je žalovaný a ten by s podáním žaloby nesouhlasil. [právnická osoba] nemůže ani žalobkyni v tomto řízení zastupovat s poukazem na ust. § 32 odst. 2 o.s.ř., neboť zájmy této společnosti jsou v příkrém rozporu se zájmy žalobkyně. Žalovaný dále vznesl námitku nedostatku pasívní věcné legitimace jeho osoby v tomto řízení, neboť předmětný balkón užívá na základě řádné nájemní smlouvy ze dne 30. 9. 2003 ve spojení s dodatkem ze dne 22. 5. 2020. 3. Dne 31. ledna 2023 proběhlo ve věci ústní jednání, při kterém soud s poukazem na ust. § 99 odst. 1 o.s.ř. sdělil účastníkům předběžný právní názor v reakci na námitku žalovaného výše v odst. 2 uvedenou a dále předběžný právní názor na možnou existenci nedostatku projevu vůle žalobkyně při uzavírání dodatku ze dne 22. 5. 2022 k nájemní smlouvě žalovaného ze dne 30. 9. 2003. Účastníci soudu sdělili, že mezi účastníky probíhá mimosoudní jednání o narovnání všech sporných otázek týkajících se společně vlastněné budovy polikliniky. Poté došlo k vymezení právně významných skutečností, které jsou mezi účastníky nesporné (viz odst. 6 odůvodnění). Soud poté účastníkům sdělil, že ve věci je možné rozhodnout na základě nesporných skutečností a proto nebude provádět důkazy navržené žalobkyní v podání ze dne 23. 4. 2022 a důkazy navržené žalovaným v podání ze dne 9. 8. 2022. Účastníci požádali soud o lhůtu 14 dnů k případnému mimosoudnímu vyřešení věci s tím, že pokud se mimosoudní dohoda neuzavře, souhlasí s tím, aby soud již nenařizoval další ústní jednání a s jejich souhlasem rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání. 4. V podání ze dne 14. 2. 2023 žalobkyně soudu sdělila, že k mimosoudnímu vyřešení věci nedošlo a požádala soud, aby ve věci rozhodl. 5. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a se souhlasem účastníků ve věci rozhodl bez nařízení dalšího ústního jednání. 6. Mezi účastníky jsou nesporné právně významné skutečnosti, které s poukazem na ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. soud vzal svá skutková zjištění, která si neodporují, a odkazuje na ně jako na skutkový závěr ve věci: Žalobkyně je vlastníkem budovy [adresa] v [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [obec]. Žalobkyně je právnickou osobou, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a jejími společníky jsou [anonymizováno] [jméno] [jméno] s podílem 50 % a žalovaný s podílem 50 %. Statutárním orgánem žalobkyně byli dle zápisu v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo], ke dni 22. 5. 2020, tj. ke dni podpisu dodatku nájemní smlouvy, dva jednatelé, a to žalovaný a [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], kteří zastupují společnost ve všech věcech společně. Tento stav trvá dosud. Dne 30. 9. 2003 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o nájmu nebytového prostoru v budově [adresa] v [anonymizováno] [obec] nad [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec] sestávajícího z 6 místností o celkové výměře 112,72 m2 v 1. poschodí budovy, za účelem provozování zubní ordinace, a to s účinností od 1. 10. 2003 na dobu neurčitou. Dne 22. 5. 2020 žalobkyně jednající žalovaným a žalovaný podepsali listinu nazvanou dodatek nájemní smlouvy s obsahem zachyceným na její kopii založené na [číslo listu] soudního spisu, kterým žalobkyně pronajala žalovanému balkon umístěný v podkrovním prostoru na ordinací žalovaného. Žalovaný umístil na balkon ve IV. nadzemním podlaží budovy [adresa] v [anonymizováno] [obec] nad [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec], přímo nad prostory zubní ordinace žalovaného (nacházející se o podlaží níže) venkovní jednotku klimatizace a dveře vedoucí na tento balkon opatřil uzamykatelnou klikou namísto stávající neuzamykatelné kliky. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Soud se nejprve zabýval námitkou žalovaného obsaženou v podání ze dne 9. 8. 2022 zopakovanou v podání ze dne 3. 10. 2022, kde uvedl, že jednatel žalobkyně, kterým je [právnická osoba] [anonymizováno]., nebyl sám oprávněn za žalobkyni podat žalobu s poukazem na ust. § 195 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, podle kterého bylo nutné mít souhlas obou jednatelů s podáním této žaloby, neboť podle společenské smlouvy jednají za společnost oba jednatele společně. Soud poukazuje na ust. § 21 odst. 1 písm. a) o.s.ř., podle kterého může žalobce zastupovat jeden z jeho jednatelů (poukazuje se na právní názor obsažený v rozhodnutí NS sp. zn. 20 Cdo 2921/2004, kde se uvádí, že v občanském soudním řízení se neuplatní při procesních úkonech za společnost s ručením omezeným ustanovení ze stanov nebo společenské smlouvy společnosti, které stanoví, že společnost navenek zastupuje více jednatelů společně). Dále soud poukazuje na ust. § 162 občanského zákoníku, které stanoví, že zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil. K tomuto ustanovení NS v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 3312/2018 uvedl:„ Odvolacímu soudu lze přitakat jen v tom, že pod obchodní vedení (obecně) spadá rozhodování, zda (a jak) bude společnost vymáhat pohledávky za svými dlužníky (např. dluh na nájemném), bránit svá (nejen vlastnická) práva (např. podáním žaloby o vyklizení) a nakládat se svým majetkem (k pojmu obchodní vedení viz zejména rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2019, sp. zn. 31 Cdo 1993/2019). Odvolací soud však přehlédl, že otázky, zda bylo rozhodnutí podat žalobu o vyklizení vůči žalovanému rozhodnutím o obchodním vedení, a pokud ano, zda je přijala potřebná většina jednatelů, nejsou pro posouzení možnosti uplatnění nároku v projednávané věci rozhodné.“. Právní věta z tohoto rozsudku uveřejněná v systému ASPI pod č. JUD440742CZ zní:„ Jak se totiž zřetelně podává z výslovné dikce § 162 o. z., zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nemohou se – neurčuje-li zvláštní úprava jinak – třetí osoby dovolat absence, vad či porušení rozhodnutí přijatého jejím orgánem„ uvnitř“ právnické osoby. Absenci, vady či porušení takového rozhodnutí právnické osoby nemůže přezkoumávat ani soud v občanském soudním řízení (v poměrech společnosti s ručením omezeným srov. dále i úpravu § 193 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, která – s výjimkou rozhodnutí učiněných v působnosti valné hromady – vylučuje, aby soud přezkoumával platnost rozhodnutí statutárního orgánu).“. Z důvodů výše uvedených je proto soud toho názoru, že lze projednat žalobu ze dne 23. 4. 2022 podanou jednatelem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno]. 8. Soud má za zjištěné (mezi účastníky nesporné), že statutárním orgánem žalobkyně byli dle zápisu v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, [anonymizována tři slova] [číslo], ke dni 22. 5. 2020, tj. k datu uvedenému v dodatku nájemní smlouvy, dva jednatelé, a to žalovaný a [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], kteří zastupují společnost ve všech věcech společně. Pakliže žalobkyně jako pronajímatel jednající žalovaným a žalovaný jako nájemce podepsali listinu datovanou dne 22. 5. 2020 nazvanou dodatek nájemní smlouvy s obsahem zachyceným na její kopii založené na č.l. 37 soudního spisu, kterým žalobkyně pronajala žalovanému balkon umístěný v podkrovním prostoru na ordinací žalovaného, lze uzavřít, že takové právní jednání, kde za žalobkyni jednal pouze jeden z jejích jednatelů, tj. žalovaný a nikoliv též současně i druhý z jednatelů, tj. [právnická osoba] [anonymizováno], postrádá vůli jednající osoby (tj. žalobkyně) a nejedná se tudíž o právní jednání (viz ust. § 551 občanského zákoníku). Dodatek k nájemní smlouvě žalovaného datovaný dnem 22. 5. 2020 tak uzavřen nebyl, šlo o zdánlivé právní jednání, a žalovaný užívá předmětný balkón, který znepřístupnil uzamykatelnou klikou na jeho dveřích a instaloval na něm klimatizační jednotku, bez právního důvodu. 9. Podle ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 10. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný bez právního důvodu obsadil předmětný balkón, znepřístupnil jej a osadil jej klimatizační jednotkou. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl a uložil