14 C 295/2023-11 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 31.132,97 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o úvěru č. [bankovní účet] uzavřené dne 25. 8. 2020 mezi společností [právnická osoba] a žalovaným. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkaz Smlouvou o úvěru, záznamem o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, výpisem z účtu, přehledem poplatků, ceníkem, obratovou historií úvěru, přehledem splátek úvěru, poslední výzvou k úhradě dlužné částky, rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu, a výzvou k zaplacení a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Dne 25. 8. 2020 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 37.796 Kč za účelem splacení dluhů žalovaného z poskytnutého kontokorentního úvěru vedeného na účtu č. [bankovní účet], který byl veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], a žalovaný se jej zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně v měsíčních splátkách po 1.000 Kč, RPSN činila 18,56 %. Pro případ prodlení s úhradou jedné splátky úvěru po dobu delší než dva měsíce nebo prodlení se splacením více než dvou splátek bylo v čl. 8 smlouvy ujednáno oprávnění žalobkyně prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný poskytnutý úvěr od dubna 2022 řádně nesplácel, dne 25. 6. 2022 mu byla zaslána poslední výzva k úhradě dluhu před podáním žaloby. Dopisem ze dne 27. 7. 2022 žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 27. 7. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 10. 6. 2023. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, ač mu byla zaslána předžalobní výzva ze dne 26. 5. 2023. K datu podání žaloby vyčíslila žalobkyně dluh žalovaného částkou 29.312,10 Kč na jistině, částkou 20,87 Kč na úrocích z prodlení a částkou 1.800 Kč na poplatcích. 6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2 z. č. 91/2012 Sb. zákon se použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie. Žalovaný je občanem Bangladéše, přičemž mezi Českou republikou a Bangladéší nebyla uzavřena žádná smlouva upravující pravomoc a rozhodné právo o úpravě právních vztahů ve věcech občanských. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k rozhodování tohoto sporu, kdy žalovaný – státní příslušník Bangladéše má bydliště na území České republiky, je založena na základě článku 4 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] (EU) Č. [číslo] ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I), přičemž v souladu se čl. 4 bod 1, čl. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I) bylo aplikováno české právo. 7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle ust. § 2001 občanského zákoníku lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 10. Podle ust. § 2004 odst. 1 občanského zákoníku se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. 11. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky. Žalobkyně své povinnosti vyplývající ze smlouvy splnila, finanční prostředky žalovanému poskytla, žalovaný však svému závazku úvěr řádně splácet nedostál. Žalobkyně proto využila svého oprávnění založeného čl. 8 smlouvy ve spojení s ust. § 2001 občanského zákoníku a od smlouvy odstoupila. S ohledem na uvedené vzniklo žalobkyni vůči žalovanému právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků a poplatků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z úvěru a úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku od data následujícího po zesplatnění úvěru. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.846 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.246 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.