15 C 343/2023-14 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 104.973,54 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 7. 12. 2015 ve spojení s dodatkem [číslo] ze dne 31. 5. 2022 obsahující ujednání o poskytnutí úvěru ve výši 167.549 Kč. Žalovanému byl úvěr poskytnut dne 31. 5. 2022, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost čerpanou částku včetně sjednaných úroků ve výši 8,9 % p. a. splatit měsíčními splátkami ve výši 3.003 Kč splatnými k 17. dni měsíce počínaje dnem 17. 6. 2022 s tím, že celková splatnost úvěru byla stanovena na 17. 5. 2028. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, proto žalobkyně dopisem ze dne 17. 7. 2023 prohlásila celý dluh žalované za splatný a vyzval žalovaného k zaplacení dluhu. 2. Podáním ze dne 18. 10. 2023 vzala žalobkyně žalobu co do částky 48.078,37 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II tohoto rozsudku zpět s tím, že žalovaný dne 1. 9. 2023 uhradil částku 22.258 Kč, dne 10. 10. 2023 21.540 Kč a dne 17. 10. 2023 2.280,37 Kč. Soud proto v rozsahu zpětvzetí řízení dle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. zastavil, tak jak vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku. Zároveň rozhodl o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku dle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 3. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 17. 12. 2015 Rámcové smlouvy [číslo] dne 31. 5. 2022 dodatek [číslo] na jehož základě byla uzavřena mezi účastníky smlouva o úvěru č. [anonymizováno], podle které žalobkyně poskytla dne 31. 5. 2022 žalovanému úvěr ve výši 167.549 Kč. Žalovaný se touto smlouvou zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni splatit včetně sjednaných úroků ve výši 8,9 % p.a. měsíčními splátkami ve výši 3.003 Kč splatnými k 17. dni měsíce počínaje dnem 17. 5. 2022 s tím, že celková splatnost úvěru byla stanovena na 17. 5. 2028. Žalovaný řádně splácel do 17. 5. 2023. Počínaje splátkou splatnou dne 17. 6. 2023 se však dostal do prodlení se splácením úvěru, a proto žalobkyně dopisem ze dne 17. 7. 2023 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Mezi účastníky byla řádně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, který se zavázal splatit ve smlouvě sjednaným způsobem, což však řádně nesplnil. Žalobkyně přezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru v souladu s ust. § 86 zák. č. 257/2016Sb. Soud proto s odkazem na citované zákonné ustanovení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované jistiny, obchodního úroku, tak i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 obč. zák. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.352 Kč, představující zaplacený soudí poplatek.