18 C 157/2023-42 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se návrhem došlým zdejšímu soudu dne 19. 5. 2023 domáhal zaplacení částky ve výši 133 992 Kč se zákonným úrokem z prodlení tam specifikovanými a náhrady nákladů řízení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobce je bývalým zaměstnancem žalované. Dne 1. 1. 2006 byla mezi žalovanou jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva se sjednaným výkonem práce v pozici elektromontér. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s datem nástupu do zaměstnání dne 1. 1. 2006. Dne 31. 10. 2022 doručila žalovaná žalobci výpověď danou ve smyslu § 52 písm. c) z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů z téhož dne, kterým vypověděla žalovaná s účinností k datu 31. 10. 2022 pracovní poměr založený výše uvedenou smlouvou s tím, že se žalobce jako zaměstnanec pro žalovanou stal z důvodu snížení počtu zaměstnanců nadbytečným. Ve výpovědi byl žalobce současně poučen ve smyslu ust. § 67 zákoníku práce o svém právu na odstupné ve výši trojnásobku mzdy. Pracovní poměr žalobce u žalované zanikl uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty, která počala běžet dne 1. 11. 2022, a tedy k datu 31. 12. 2022. Mzda žalobce činila k datu ukončení pracovního poměru 34 560 Kč hrubého a žalobce kvantifikoval finanční pohledávku za žalovanou vyplývající z titulu odstupného takto: nevyplacená mzda za měsíc prosinec 2022 v celkové výši 36 493 Kč vč. částky za svátek, náhrada za nevyčerpanou dovolenou v celkové výši 5 799 Kč, částka za proplacenou dovolenou v celkové výši 38 662 Kč, odstupné celkem ve výši 126 078 Kč, celkem tedy 207 033 Kč představující hrubou mzdu. Od hrubé mzdy došlo k odpočtu částek: zálohová daň před slevami ve výši 35 182 Kč, sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč, zvýhodnění na děti ve výši 3 127 Kč, sleva na děti ve výši 3 127, záloha na daň ve výši 29 485 Kč a tedy čistá mzda žalobce činila částku 168 642 Kč, která byla navýšena o částku 1 350 Kč představující stravenkový paušál. Celková částka k výplatě žalobci tak činila 169 992 Kč. Při výpočtu mzdové pohledávky vycházel žalobce ze mzdového listu vystaveného žalovanou za období 12/ 2022. Přestože žalobce žalovanou o plnění upomínal a přestože žalovaná opakovaně žádala žalobce o posečkání s úhradou, uhradila z dlužné částky toliko 30 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalobce 19. 1. 2023 představující částečnou úhradu mzdy vztažmo k měsíci prosinci 2022 a částku 6 000 Kč rovněž bezhotovostním převodem na bankovní účet žalobce s tím, že tato platba byla identifikována jako částečná úhrada mzdy vztažmo k měsíci prosinci 2022. Vznesený nárok žalobce nebyl žalovanou doplacen ani předžalobní upomínce.2. Žalovaná ve svém písemném vyjádření uvedla, že nárok vznesený žalobcem neuznává v celém rozsahu. Nerozporovala, že mezi ní jako zaměstnavatelem a žalobcem jako zaměstnancem byla dne 1. 1. 2006 uzavřena pracovní smlouva se sjednaným výkonem práce žalobce na pozici elektromontér a taktéž že mezi stranami sporu došlo k platnému ukončení pracovního poměru žalobce ke dni 31. 12. 2022, kdy důvodem ukončení byla výpověď daná žalobci z důvodu jeho nadbytečnosti. Současně žalobci ze zákona vznikl nárok na odstupné. Dále žalovaná poukazovala nato, že dlouhodobě podniká v oblasti montáží, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení. Bohužel jako ve všech odvětvích tak i v odvětví podnikání žalované se negativně projevila celosvětová pandemie covid-19 a její důsledky, jakož i následná ozbrojená Ruská agrese na Ukrajině. V důsledku těchto událostí se bohužel někteří odběratelé žalované dostali do druhotné platební neschopnosti a nebyly a zároveň ani v současné chvíli nejsou schopni dostát svým finančním závazkům vůči žalované. Žalovaná se tuto situaci snaží řešit a aktivně vymáhá své pohledávky vůči dlužníkům. Hledá i jiné způsoby, jak by mohla dostát svým finančním závazkům, a to i vůči svým dnes již bývalým zaměstnancům. Žalovaná uvedla, že uhradila žalobci 19. 1. 2023 částku 30 000 Kč a 30. 1. 2023 pak 6 000 Kč. Navíc se žalobcem aktivně komunikuje a snaží se o uzavření dohody formou splátkového kalendáře. Naposledy tak učinila 13. 6. 2023, kdy jí bylo žalobcem sděleno, že nabídku předem neodhazuje a promyslí ji. Od té doby však žalovaná nemá od žalobce žádnou novou informaci. Žalovaná dále uvedla, že má zájem na smírném řešení celé záležitosti a je přesvědčena, že žaloba je podána předčasně a v rozporu s dobrými mravy, kdy soudnímu sporu bylo možno otevřenou komunikací mezi stranami předejít. Žalovaná má zato, že by jí neměla být přičítána k tíži skutečnost, že se v důsledku neplnění závazků svých odběratelů dostala do přechodné druhotné platební neschopnosti. Navrhovala zamítnutí žaloby pro její předčasnost.3. Soud ve věci nařídil jednání na den 23. 10. 2023. Dne 19. 10. 2023 ve večerních hodinách obdržel soud žádost jednatele žalované o odročení nařízeného jednání na jiný termín s odůvodněním, že onemocněl chřipkovým onemocněním, což doložil dokladem o vystavené dočasné pracovní neschopnosti.4. Soud nařídil nové jednání na den 22. 11. 2023. Den před jednáním v odpoledních hodinách obdržel soud omluvu jednatele žalovaného z nařízeného jednání a zároveň žádost o jeho odročení s odůvodněním, že se nemůže z pracovních důvodů dostavit. Pro případ, že by soud žádosti nevyhověl, žádal, aby byly provedeny jen nezbytně nutné úkony a v jednání bylo pokračováno až v přítomnosti jednatele žalované. Zároveň uvedl, že setrvává na svém předchozím vyjádření a navrhuje zamítnutí žaloby.5. Soud žádosti žalované nevyhověl, neshledal důvody pro další odročení jednání, a protože měl dostatek podkladů, jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s ust. § 101 odst. 3 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.6. Mezi účastníky řízení byly nesporné tyto skutečnosti:7. Žalobce byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 1. 2006 30. 10. 2022 obdržel žalobce výpověď z pracovního poměru, která mu byla dána žalovanou, a to v souladu s ust. 52 písm. c) zákoníku práce. Nesporné je, že ve smyslu § 67 zákoníku práce má žalobce právo na odstupné ve výši trojnásobku mzdy. Pracovní poměr žalobce u žalované skončil k datu 31. 12. 2022 a z titulu mzdových nároků byla žalobci uhrazena žalovanou částka 30 000 Kč dne 19. 1. 2023 a částka 6 000 Kč dne 31. 1. 2023, v obou případech převodem na účet žalobce.8. Mezi účastníky řízení bylo sporné, zda žaloba byla žalobcem podána předčasně a zda byla žaloba podána v rozporu s dobrými mravy, jak tvrdila žalovaná.9. Při jednání žalobce uvedl, že výplatním termínem u žalované byl 13. den v měsíci. Dále doplnil, že žalovaná jej kontaktovala 13. 6. 2023 s písemným návrhem mimosoudního řešení, jak uvedla. Pominula však, že žalobce 3. 7. 2023, tedy ještě před podáním vyjádření žalované doručil žalované prostřednictvím svého právního zástupce do datové schránky přípis nadepsaný„ Návrh smírného řešení – vyjádření“ datovaný dnem 1. 7. 2023, kterým žalobce odmítá návrh žalované na způsob úhrady žalovaného dluhu a navrhuje kompletní způsob vyřešení žalovaných pohledávek žalobce za žalovanou. Na tento návrh žalovaná nikterak nereagovala. Poukazoval nato, že má stálý zájem na smírném vyřešení probíhajícího soudního sporu, avšak je to žalovaná, která se smírnému řešení sporu brání. Žalobce taktéž uvedl, že žaloba nebyla podána předčasně, neboť předmětná pohledávka žalobce je splatná, uplatnitelná cestou práva. Taktéž žaloba nebyla podána v rozporu s dobrými mravy. Pokud žalovaná shledává postup žalobce spočívající ve vymáhání své splatné pohledávky za žalovanou včetně podání žaloby více jak pět měsíců po splatnosti žalované pohledávky v rozporu s dobrými mravy proto, že se má žalovaná nacházet v údajném stavu druhotné platební neschopnosti, pak žalobce takovou argumentaci žalované odmítá jako absurdní.10. Soud provedl důkaz pracovní smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou dnem 1. 1. 2006, výpovědí z pracovního poměru ze dne 30. 10. 2022 danou žalovanou žalobci dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce s poukazem na nárok žalobce na úhradu odstupného ve výši trojnásobku platu v souladu s ust. § 67 zákoníku práce, výpisem z obchodního rejstříku žalované, výpisy z účtu žalobce, z nichž je zřejmé, že dne 19. 1. 2023 poukázala žalovaná bezhotovostním převodem žalobci částku 30 000 Kč se zprávou pro příjemce„ částečná úhrada mzdy“ a dne 31. 1. 2023 poukázala žalovaná na účet žalobce částku 6 000 Kč se zprávou pro příjemce„ částečná úhrada mzdy“, mzdovým listem žalobce za období 12/ 2022, z něhož jsou zřejmé mzdové nároky ve výši 169 992 Kč čistého. Předžalobní výzvou ze dne 18. 4. 2023, doručenou do datové schránky žalované, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných mzdových nároků.11. Soud posoudil věc po právní stránce takto:12. Podle ust. § 52 písm. c) z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, stane-li se zaměstnanec zbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stav