10 C 62/2024-24 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 34 120 Kč s příslušenstvím představující dlužné nájemné za období od ledna do června 2022, dohodnutou úplatu za měsíc červenec 2022 a sjednanou smluvní pokutu ve výši 54 120 Kč, vše v souvislosti s užíváním bytu [číslo] o velikosti 1+2 v domě [adresa] na pozemku [parcelní číslo], v k. ú. [část obce], [územní celek], na adrese [adresa žalobkyně]. Účastníci uzavřeli nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 10. 2020 do 30. 5. 2021 dne 1. 5. 2020, následně došlo k prodloužení nájemního poměru do 31. 1. 2022. Žalovaný přestal byt užívat k 31. 1. 2022, žalobkyni jej však nevrátil s tím, že se do něho nastěhují jeho dcery. Když se tak nestalo, předal žalovaný žalobkyni byt dne 2. 7. 2022. Téhož dne znal žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 41 120 Kč (nájemné včetně záloh ve výši 7 000 Kč za období od ledna do června 2022 a dohodnutá částka za měsíc červenec ve výši 5 120 Kč zahrnující náhradu za nevrácení bytu v řádném stavu, ponížené o uhrazenou kauci ve výši 6 000 Kč) a zavázal se jej splatit do 31. 12. 2022; v dohodě o uznání dluhu sjednali účastníci smluvní pokutu ve výši 120 Kč za každý dne prodlení se zaplacení dluhu. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 5 000 Kč dne 25. 10. 2022, dne 21. 8. 2023 prostřednictvím třetí osoby částku 1 000 Kč a po mnoha urgencích ještě dne 25. 3. 2024 1 000 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne 1. 10. 2020 mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem ohledně užívání bytu [číslo] o velikosti 1+2 v domě [adresa] na pozemku [parcelní číslo], v k. ú. [část obce], [územní celek], na adrese [adresa žalobkyně] (dále jen„ předmětný byt“), a to na dobu určitou do 30. 5. 2021. Výše nájemného byla sjednána na 6 000 Kč měsíčně, částku 1 450 Kč činily zálohy.5. Z listiny z 2. 7. 2022 bylo zjištěno, že téhož dne došlo ukončení nájemní smlouvy mezi účastníky.6. Z uznání závazku a dohodě o závazku uzavřené mezi účastníky dne 2. 7. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj závazek vůči žalobkyni v celkové výši 41 120 Kč a zavázal se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve lhůtě do 31. 12. 2022. Pro případ prodlení s placením závazku sjednali účastníci smluvní pokutu ve výši 120 Kč denně.7. Z přepisu whatsappové komunikace v období od 17. 7. 2022 do 16. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k vrácení dluhu, žalovaný toto žalobkyni přisliboval. Žalobkyně potvrdila žalovanému přijetí částky v celkové výši 6 000 Kč.8. Z předžalobní výzvy z 5. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovanému byla zaslání předžalobní výzva k úhradě dlužné částky.9. Výše uvedená dílčí skutková zjištění pokládá soud za skutkový závěr ve věci.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2201 se nájemní smlouvou zavazuje pronajímatel přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit.11. Podle ust. § 2235 odst. 1 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednání zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.12. Podle ust. § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.13. Podle ust. § 2251 odst. 1 občanského zákoníku platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy neb l náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.14. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.15. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se z a to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Na základě shora provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě vznikla žalobkyni coby pronajímateli povinnost přenechat žalovanému coby nájemci do užívání předmětný byt a žalovanému vznikla povinnost hradit za užívání bytu nájemné. Žalovaný však svou povinnost vyplývající z nájemní smlouvy řádně neplnil a nehradil nájemné a zálohy za služby za leden až červen 2022 a dále sjednané plnění ve výši 5 120 Kč ve sjednané lhůtě. Vzhledem k tomu, že svůj závazek nesplnil, je povinen jej zaplatit žalobkyni na základě tohoto rozhodnutí soudu a to včetně sjednané smluvní pokuty dle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 597,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 412 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 88 240 Kč sestávající z částky 4 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 330 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 550 Kč ve výši 2 635,50 Kč.