11 C 132/2024-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 163 602,50 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] uzavřené dne 3. 5. 2019 mezi [právnická osoba] s.r.o. (právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 375 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok. Podpisem úvěrové smlouvy žalovaný přistoupil k Rámcové pojistné smlouvě, jejímž předmětem bylo pojištění schopnosti splácet. Na základě smlouvy se žalovaný zavázal měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 6 189 Kč, skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 6,99 % ročně, a to vždy k 19. dni v měsíci počínaje dnem 19. 6. 2019. Dále byl sjednán poplatek za zprostředkování úvěru ve výši 7 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil své povinnosti vyplývající mu z úvěrové smlouvy řádně a včas, došlo dne 24. 1. 2024 k zesplatnění úvěru, přičemž ke dni zesplatnění činila dlužná jistina částku 163 102,50 Kč, kapitalizovaný úrok částku 3 667,55 Kč a smluvní pokuta 500 Kč. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal pasivní.3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).4. Soud provedl důkaz výpisem z obchodního rejstříku, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvou o hotovostním úvěru, úvěrovými podmínkami, potvrzením o prověření úvěruschopnosti, výpisem z bankovního a nebankovního registru, potvrzením o podpisu smlouvy, potvrzením o proplacení úvěru, splátkovým kalendářem, zesplatňujícím dopisem včetně předžalobní výzvy a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně] (nyní [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně] - na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením [právnická osoba] [příjmení] a.s., se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], jakožto nástupnické společnosti se [právnická osoba] s.r.o. (dříve [právnická osoba]), se sídlem se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], jakožto společnosti zanikající) a žalovaný uzavřeli dne 3. 5. 2019 Smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky (dále též jen„ úvěrová smlouva“). Podpisem úvěrové smlouvy došlo i ke sjednání pojištění, pojistné činilo 399 Kč měsíčně. V části 5. úvěrové smlouvy bylo mezi účastníky sjednáno, že v případě, že žalovaný poruší svou povinnost řádně splácet a neuhradí 2 měsíční splátky po sobě, nebo 1 splátku déle než 3 měsíce, bude žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Dále zde byly sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně (právní předchůdce žalobkyně) žalovanému dne 3. 5. 2019 úvěr ve výši 375 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 500 Kč a úroku ve výši 6,99 % ročně v 84 měsíčních splátkách po 6 189 Kč vždy k 19. dni v měsíci (datum poslední splátky byl sjednán ke dni 19. 5. 2026). Splátky od 19. 6. 2019 do 19. 9. 2023 byly žalovaným splaceny, poté však už žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel, od října 2023 splátky řádně nehradil (na splátku dne 19. 10. 2023 bylo ze strany žalovaného dne 14. 11. 2023 zaplaceno pouze 5 053 Kč, dále žalovaný neeviduje další úhrady žalovaného do dne zesplatnění). Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru k datu 24. 1. 2024. Dopisem ze dne 24. 1. 2024 tedy žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění úvěru a současně ho vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 167 270,05 Kč ve lhůtě 10 dnů. Žalovaný ani poté již ničeho žalobkyni z předmětného titulu neuhradil. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § , právnická osoba, . ř. tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil zcela nebo ve větší míře, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost nároku žalobkyně. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé tvrzení žalobkyně, že žalovaný žalobou nárokovanou částku neuhradil ani přes písemnou předžalobní upomínku.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.10. V daném případě bylo prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku. Žalobkyně (její právní předchůdce) dostatečným způsobem posoudila schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet spotřebitelský úvěr, kdy měla dostatečné informace získané jak od spotřebitele samotného, tak i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Na základě této smlouvy poskytl úvěrující (právní předchůdce žalobkyně) na požádání úvěrovaného (žalovaného) v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 375 000 Kč a úvěrovaný (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaného úroku vrátit za podmínek smlouvou stanovených. Žalobkyně (její právní předchůdce) svoji povinnost splnila řádně a včas, žalovaný však nikoliv a dostal se do prodlení. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil povinnosti stanovené úvěrovou smlouvou tím, že poskytnutý úvěr řádně nesplácel, využila žalobkyně svého práva a poskytnutý úvěr zesplatnila. Jelikož žalovaný žalobkyni na dluh ničeho neuhradil, shledal soud nárok žalobkyně uplatněný žalobou za oprávněný včetně smluvní pokuty sjednané v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku pro porušení povinnosti žalovaného úvěr splácet a úroku z prodlení požadovaného od 10. dne po zesplatnění dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalobkyně nesprávně uvedla výši zákonného úroku z prodlení, nikoli souladně s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud žalobu v této části zamítnul.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná (neúspěch žalované spočívá ve zcela nepatrné části příslušenství), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 545 Kč představující zaplacený soudní poplatek.