11 C 48/2024-13 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 17 900 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 19. 7. 2021 mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaným s tím, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 1. 6. 2023. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného ve výši 17 900 Kč (rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 20 000 Kč a uhrazenou částkou ve výši 2 100 Kč) se zákonným úrokem z prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal pasivní.3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud provedl důkaz Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , Kartou zákazníka, Zařazením zákazníka do pojistného programu, Zařazením zákazníka do programu poskytování asistenčních služeb, Smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Dne 19. 7. 2021 byla mezi společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaným uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč ke dni podpisu smlouvy a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkové služby, za něž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 480 Kč (poplatek za životní pojištění) a ve výši 540 Kč (poplatek za asistenční služby). Celkovou částku k zaplacení ve výši 37 020 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 617 Kč počínaje 26. 7. 2021, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 9. 2022. Žalovaný splátky řádně nehradil, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil na splátkách celkem částku 2 100 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno původním věřitelem dopisem ze dne 23. 6. 2023, podaným na poštu téhož dne. Součástí tohoto dopisu byla výzva k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do 10 dnů od doručení. Dopisem ze dne 29. 9. 2023 vyzvala žalobkyně (prostřednictvím svého právního zástupce) žalovaného k úhradě dluhu, zásilka byla podána na poštu dne 2. 10. 2023.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, na kterou žalovaný vrátil (uhradil) částku ve výši 2 100 Kč. Posléze byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.7. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle něhož se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.8. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Vzhledem k výše uvedenému se tak žalobkyni podařilo prokázat poskytnutí peněžní částky ve výši 20 000 Kč žalovanému a žalovaný je tak v souladu s ust. § 2991 o. z. povinen žalobkyni uhradit částku, jíž se bezdůvodně obohatil. V daném případě se jedná o částku 20 000 Kč poníženou o částečnou úhradu ve výši 2 100 Kč. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že celkovou poskytnutou částku ve výši 20 000 Kč uhradil (případně že ji uhradil ve větším než žalobkyní tvrzeném rozsahu), popř. že závazek zanikl jiným způsobem. To neučinil, po celou dobu byl procesně nečinný, soud proto s ohledem na výše uvedené žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle ust. § 1879 a násl. o. z. postoupena (a postoupení bylo žalovanému původním věřitelem oznámeno; aktivní věcná legitimace žalobkyně je tak v dané věci dána), vyhověl, včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jejichž žalobkyni požadovaná výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Žalobkyně požadovala přiznání úroků z prodlení od 13. 9. 2022, tj. ode dne následujícího po splatnosti stanovené v úvěrové smlouvě. S tímto požadavkem žalobkyně se soud neztotožňuje, neboť již Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009, konstatoval, že „bezdůvodné obohacení představuje závazkový právní vztah, z nějž pohledávka vzniká tomu, na jehož úkor se jiný bezdůvodně obohatil, a dluh tomu, kdo obohacení získal, přičemž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán“. V předmětné věci se tak dluh žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení stal splatným až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023, odeslaným téhož dne, kde byl žalovaný vyzván k plnění ve lhůtě do 10 dnů od doručení. Žalovaný je tudíž v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení až ode dne následujícího po uplynutí této lhůty (výzva k úhradě byla při obvyklém chodu věcí a při zohlednění § 573 o. z. žalovanému doručena dne 28. 6. 2023, 10ti denní lhůta tak uplynula dne 10. 7. 2023), tedy ode dne 11. 7. 2023. S ohledem na shora uvedené tak soud ve zbývajícím rozsahu, tj. co do žalobkyní požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 1 954,08 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 900 Kč od 2. 6. 2023 do 10. 7. 2023, zamítl.11. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Jelikož žalobkyně byla neúspěšná částečně, a to pouze v rozsahu části příslušenství, byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 17 900 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.