14 C 280/2024-17 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 34.000 s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalované ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 666067324 uzavřené dne 24. 3. 2022 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou a částku 3.200 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalované ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 238325502 uzavřené dne 28. 1. 2022 mezi týmiž účastníky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkaz smlouvami o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami, zákaznickými kartami, přehledy plateb, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Dne 24. 3. 2022 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 666067324, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 40.000 Kč a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem 20.971 Kč, poplatkem za zpracování úvěru 1.500 Kč, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení 6.968 Kč ve formě 12 měsíčních splátek po 5.916 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila., na předmětnou pohledávku uhradila celkem částku 6.000 Kč. Dne 28. 1. 2022 byla mezi týmiž účastníky uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. 238325502, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem 4.971 Kč, poplatkem za zpracování úvěru 1.500 Kč, poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení 1.998 Kč ve formě 52 týdenních splátek po 356 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila., na předmětnou pohledávku uhradila celkem částku 6.800 Kč.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni.7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.11. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě kterých žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 40.000 Kč a 10.000 Kč a žalovaná se zavázala tyto úvěry včetně poplatků a úroku splatit v týdenních splátkách dle smlouvy. RPSN činila v případě smlouvy ze dne 24. 3. 2022 141,6 %, u smlouvy ze dne 28. 1. 2022 192,45 %. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv řádně nesplnila, právnímu předchůdci žalobkyně uhradila na smlouvu ze dne 24. 3. 2022 celkem částku 6.000 Kč a na smlouvu ze dne 28. 1. 2022 celkem částku 6.800 Kč.12. Soud podrobil smlouvy a jejich jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1.2 012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvy je nutné posoudit ji jako neplatné ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky s úroky dosahující 77,46 % a 84,69 % z jistiny a RPSN 141,6 % a 192,45 %) se jedná o smlouvy zjevně nespravedlivé a rozpornou s dobrými mravy. Jelikož se však žalované dostalo plnění na základě neplatných smluv, je povinna dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnutá plnění žalobkyni, na kterou byly pohledávky za žalovanou řádně dle ust. § 1879 občanského zákoníku postoupeny, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná částka 34.000 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 40.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovanou ve výši 6.000 Kč a žalovaná částka 3.200 Kč představuje rozdíl mezi poskytnutým plněním ve výši 10.000 Kč a úhradami zaplacenými žalovanou ve výši 6.800 Kč. Současně byl žalobkyni přiznán nárok na úrok z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.666 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.488 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37.200 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč.