18 C 19/2024-12 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 70 158,30 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze Smlouvy o úvěru uzavřené dne 30. 5. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa].Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, skutková tvrzení nerozporoval.Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:[právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa] (dále je„ právní předchůdce žalobkyně“) a žalovaný uzavřeli Smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 79 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit v měsíčních splátkách ve výši 630 Kč při úrokové sazbě 5,25% ročně. Své závazky však řádně neplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 3. 2023 postoupila jmenovaná společnost pohledávku na žalobkyni. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu.Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr 79 000 Kč. Žalovaný částku 79 000 Kč čerpal, avšak své povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy řádně neplnil. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným platně dle ust. § 1879 o.z. postoupena, vrátit zbytek nesplacené jistiny dluhu, která zůstala neuhrazena ve výši 70 158,3 Kč ke dni zesplatnění a dále zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 198,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 807 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 158,30 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 720 Kč ve výši 2 671,20 Kč.