18 C 66/2024-15 — Okresní soud v Karlových Varech

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 292 451,65 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě Smlouvy o úvěru [číslo] Konsolidace půjček uzavřené se žalovaným dne 7. 5. 2019 poskytla žalovanému úvěr ve výši 400 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve 120 měsíčních splátkách ve výši 4 938,06 Kč a poslední 3 653,66 Kč včetně pojištění počínaje dnem 1. 6. 2019, a to včetně smluvního úroku ve výši 8,4% ročně. Žalovaný svoji povinnost splatit úvěr řádně a včas nesplnil, proto žalobkyně prohlásila dopisem úvěr za splatný ke dni 28. 4. 2023. Ke dni podání žaloby dluží žalovaný žalobkyni na jistině částku 292 451,65 Kč, smluvní úrok 10 068,64 Kč, a úrok z prodlení jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 7. 5. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě mu na účet poskytla částku ve výši 400 000 Kč. Žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal splatit ve 120 měsíčních splátkách jak uvedeno výše včetně pojištění počínaje dnem 1. 6. 2019, a to včetně smluvního ročního úroku. Žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 28. 1. 2023 a vyzvala žalovaného k jeho úhradě, což žalovaný ani přes předžalobní upomínku neučinil.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Soud posoudil věc dle citovaných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru:Mezi účastníky byl sjednán závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr. Tento právní vztah odpovídá smlouvě o úvěru dle ustanovení § 2395 a následující občanského zákoníku. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž vznikla žalovanému povinnost splatit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Povinnost žalovaného vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku. Tuto svoji povinnost žalovaný nesplnil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, přičemž tento nárok vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Protože je nárok žalobce důvodný, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. K plnění soud určil běžnou třídenní lhůtu dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 48 884,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 875 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 321 862,81 Kč sestávající z částky 9 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 29 760 Kč ve výši 6 249,60 Kč.