10 C 286/2025-16 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 38 448 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 9. 2024, č. , hodnota, . Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , na základě této smlouvy a na základě dodatku k ní z téhož dne poskytnula žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr společně s úrokem ve výši 6 708 Kč ve lhůtě 1 měsíce do 26 10. 2024, dodatkem z 26. 11. 2025 byla splatnost prodloužena do 26. 12. 2025. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhrada nákladů upomínání ve výši 50 Kč za každou upomínku. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila a na předžalobní výzvu k plnění ze dne 19. 6. 2025 nereagovala.2. V průběhu řízení vzala žalobkyně podáním z 23. 10. 2025 žalobu zpět co do částky 8 448 Kč s příslušenstvím a soud proto řízení co do této částky podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil. Nadále tak byla předmětem řízení částka ve výši 30 000 Kč představující poskytnutou jistinu.3. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 9. 2024, č. , hodnota, , soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaný uzavřeli dne 26. 9. 2024 smlouvu o úvěru a dodatek k ní, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytnula žalované úvěr v celkové výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit úvěr společně s úrokem ve výši 6 708 Kč ve lhůtě 1 měsíce do 26 10. 2024, dodatkem z 26. 11. 2025 byla splatnost prodloužena do 26. 12. 2025. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou dluhu byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náhrada nákladů upomínání ve výši 50 Kč za každou písemnou upomínku. RPSN činila dle smlouvy o úvěru 1 236,7 %.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni.6. Z dopisu žalobkyně ze dne 19. 6. 2025 soud zjistil, že před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu.7. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Vedle toho soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž, mimo jiné, uzavřel: „Naopak obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Krajský soud se však v ústavní stížností napadeném usnesení tím, zda a jak si vedlejší účastnice posoudila – řečeno slovy judikatury Soudního dvora – úvěruschopnost stěžovatele, dostatečně nezabývá“. Žalobkyně již v žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalované vyhodnotila na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a lustrací v relevantních databázích, zároveň však soudu sdělila, že k tomuto tvrzení nedisponuje žádnou dokumentací. Soud tak nemá za zjištěné, resp. prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila řádně úvěruschopnost žalované s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu soud pokládá smlouvu za absolutně neplatnou podle ust. § 588 občanského zákoníku.11. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej § 2993 občanského zákoníku), na ostatní sjednaná plnění nemá žalobkyně podle neplatných smluv nárok. Žalované byla na úvěru poskytnuta částka 30 000 Kč, ničeho však nezaplatila, a proto soud žalobě co do jistiny úvěru ve výši 30 000 Kč vyhověl a přiznal žalobkyni tuto částku společně se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku v závislosti na předžalobní výzvě žalobkyně.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 272,39 Kč, přičemž tato částka představuje 56,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,03 % a úspěchu žalované odpovídající částce, v níž vzala žalobkyně žalobu zpět, v rozsahu 21,97 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 922 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 448 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 660 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 710 Kč ve výši 989,10 Kč.14. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 384 Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.