11 C 175/2025-33 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 75 223,08 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalované ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou dne 21. 9. 2001.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala pasivní.3. V souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkaz úvěrovou smlouvou, úvěrovými podmínkami, výpisem čerpání, splátek a úhrad, kartou klienta, výzvou ke splacení celého úvěru včetně poštovního podacího archu, předžalobní výzvou včetně poštovního podacího archu a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Dne 21. 9. 2001 byla mezi společností [právnická osoba], [IČO] (která zanikla, nástupnickou společností je žalobkyně) a žalovanou uzavřena Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy původní věřitelka poskytla žalované úvěr ve výši úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaná se jej zavázal splatit spolu s úrokem v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Pro případ prodlení žalované se splácením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce bylo v hlavě 8 úvěrových podmínek sjednáno oprávnění věřitelky úvěr zesplatnit (zjištěno ze Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] úvěrových podmínek). V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možno změnit výši sjednaného úvěrového rámce, došlo tak k navýšení na částku 75 000 Kč. Žalovaná celkem načerpala částku ve výši 393 460 Kč, na poskytnutý úvěr uhradila částku celkem 647 933,88 Kč (zjištěno z výpisu čerpání, splátek a úhrad). Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně dopisem ze dne 11. 12. 2024 (odeslaným 19. 12. 2024) úvěr zesplatnila ke dni 11. 12. 2024 a vyzvala žalovanou k zaplacení zůstatku úvěru (dlužnou částku vyčíslila ve výši 82 719,60 Kč) ve lhůtě do 14 dnů od sepisu této výzvy (zjištěno z výzvy ke splacení celého úvěru včetně poštovního podacího archu). Žalovaná žalobkyni po zesplatnění úvěru na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně vyčíslila dluh žalované k datu podání žaloby částkou 74 728,84 Kč na jistině a částkou 494,24 Kč na smluvních pokutách dle hlavy 9 úvěrových podmínek. Žalovaná dluh neuhradila, ač byla o úhradu upomínána v rámci předžalobní upomínky ze dne 7. 1. 2025, odeslané 14. 1. 2025 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 7. 1. 2025 včetně poštovního podacího archu).6. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v řízení je dána, předmětná pohledávka (mimo jiné) přešla na žalobkyni jako společnost nástupnickou v rámci rozdělení zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO] (zjištěno z Projektu rozdělení ze dne 27. 6. 2025).7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:8. Podle § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), platí že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 3). Tento zákon podle § 3081 nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2014.9. Závazkový vztah, jakož i práva a povinnosti z něj v tomto řízení uplatněná vznikly přede dnem 1. 1. 2014, dle citovaného ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se řídí dosavadními právními předpisy.10. Podle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obchodní zákoník“), smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ustanovení § 344 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon.12. Podle ustanovení § 351 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy, ani smluvních ustanovení týkajících se volby práva nebo volby tohoto zákona podle § 262, řešení sporů mezi smluvními stranami a jiných ustanovení, která podle projevené vůle stran nebo vzhledem ke své povaze mají trvat i po ukončení smlouvy.13. Podle ustanovení § 544 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.16. V této předmětné věci se žalobkyně domáhala plnění na základě shora úvěrové smlouvy ze dne 21. 9. 2001, která obsahově splňuje všechny podstatné náležitosti stanovené v § 497 obchodního zákoníku, a to závazek jedné strany poskytnout na žádost druhé smluvní strany v její prospěch peněžní prostředky, určení jejich výše a závazek druhé strany poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z poskytnutých prostředků úrok. V souladu s ustanovením § 273 odst. , právnická osoba, zákoníku určili účastníci část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky, žalovaná byla s nimi seznámena, neměla k nim žádné výhrady a zavázala se je dodržovat, což stvrdila svým podpisem. Jestliže žalovaná nesplácela úvěr řádně a včas formou sjednaných měsíčních splátek ve výši 4 % z dlužné částky, porušila smluvené úvěrové podmínky (které tvoří nedílnou součást smlouvy o úvěru), věřitelka celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátila, popř. že dluh zanikl jinak. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, žádné námitky nevznesla a vrácení úvěru neprokázala. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho na svůj dluh neuhradila. S ohledem na uvedené vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na vrácení celého nesplaceného úvěru včetně sjednaných úroků. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná žalobkyni na žalovanou částku ničeho neuhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku žalobkyně na smluvní pokuty (sjednané v hlavě 9 úvěrových podmínek) v souladu s ustanovením § 544 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, sjednaný úrok z úvěru a úrok z prodlení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá přímo ze zákona, neboť se žalovaná dostala do prodlení a jeho výše byla stanovena v souladu s ustanovením § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, neboť k prodlení došlo až za účinnosti o. z., a to od 15. dne následujícího po zesplatnění úvěru.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 671,70 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 010 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 75 223,08 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva, písemné podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 770 Kč ve výši 2 891,70 Kč.