13 C 5/2025-45 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost vydat žalobkyni hardwarové vybavení WIFI-router a zaplatit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.3. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované a ve věci rozhodl na základě provedených listinných důkazů.4. Soud provedl důkaz smlouvou o poskytování telekomunikačních služeb č. , hodnota, , dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě ze dne 10.6.2020, všeobecnými podmínkami poskytování služeb, předávacím protokolem ze dne 10.6.2020, výpovědí smlouvy z 5.3.2024, sdělením z 9.5.2024, výzvou k vydání věci a zaplacení smluvní pokuty ze dne 13.8.2024 a 10.9.2024 a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o užívání a připojení k síti Q-, právnická osoba, , součástí byly všeobecné podmínky poskytování služeb. Dne 10.6.2020 byl uzavřen dodatek č. , hodnota, ke smlouvě, na základě které žalobkyně žalované zapůjčila hardwarové vybavení WIFI - router EG8M8, sériové číslo 48575443468F66A1, za účelem připojení se k síti, žalovaná se zavázala hradit žalobkyni za poskytované telekomunikační služby částku 300 Kč měsíčně a v případě ukončení smlouvy předmětné hardwarové zařízení žalobkyni vrátit ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy (čl. 11.17. všeobecných podmínek). V předávacím protokolu ze dne 10.6.2020 žalovaná potvrdila převzetí předmětného hardwarového vybavení. Žalovaná dopisem ze dne 5.3.2024 smlouvu vypověděla, sdělením z 9.5.2024 žalobkyně oznámila ukončení smlouvy k 5.4.2024, vyzvala žalovanou k vrácení zapůjčeného zařízení. Dopisem ze dne 13.8.2024 ze dne 10.9.2024, odeslaným na adresu žalobkyně uvedenou ve smlouvě, vyzvala k vrácení předmětného hardwarového zařízení a zaplacení smluvní pokuty, to vše ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy. Žalovaná předmětné hardwarové zařízení žalobkyni nevrátila. Dopis ze dne 10.9.2024 obsahoval též předžalobní výzvu.6. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:7. Podle ust. § 1724 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.8. Podle ust .§ 1759 občanského zákoníku smlouva strany zavazuje.9. Podle ust. § 1012 občanského zákoníku má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.10. Podle ust. § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalovaná, aby ji vydal.11. Podle ust. § 1042 občanského zákoníku se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.12. Podle ust.. § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.13. V daném případě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, ve znění dodatku č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované dohodnuté telekomunikační služby a zapůjčit hardwarové zařízení. Žalovaná se zavázala za poskytované telekomunikační služby hradit dohodnutý měsíční poplatek. Žalovaná dopisem ze dne 5.3.2024 smlouvu vypověděla, třicetidenní výpovědní lhůta uplynula k datu 5.4.2024, tj. smluvní vztah zanikl. Pokud žalovaná předmětné hardwarové zařízení ve lhůtě 10 dnů od zániku smlouvy nevrátila, vzniklo žalobkyni právo na vrácení předmětného hardwarového zařízení dle ust. § 1040, 1042 občanského zákoníku, a to bez ohledu na doručení výzvy k jeho vydání. V řízení o vydání věci byla žalobkyně povinna prokázat nabytí držby věci žalovanou (prokázáno předávacím protokolem), nikoliv držbu věci žalovanou v době soudního řízení. Důkazní břemeno o případném pozbytí držby spočívalo na žalované (tato námitka za řízení nebyla uplatněna), tj. nárok na vydání věci soud shledal důvodným, jak uvedeno ve výroku I. rozhodnutí. Důvodným soud shledal nárok na zaplacení smluvní pokuty dle ust. § 2048 občanského zákoníku ve spojení s čl. 11.17. všeobecných podmínek smlouvy, neboť žalovaná porušila smluvní povinnost k vrácení zapůjčeného zařízení. Soud současně přiznal žalobkyni dle ust. § 1970 občanského zákoníku zákonný úrok z prodlení z částky 5.000 Kč za období prodlení se zaplacením smluvní pokuty, jak uvedeno ve výroku II. rozhodnutí. Pravomoc a příslušnost soudu podepsaného k projednání věci je dána dle čl. 5 Nařízení Rady (ES) č.44/2001 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 356 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb. (předžalobní výzva, převzetí zastoupení, podání žaloby, účast u jednání soudu 9.10.2025), 2 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4, 2 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhrady za promeškaný čas dle § 14 ve výši 200 Kč, náhrady cestovného k jednání ve výši 379 Kč (dle písemné specifikace) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.