15 C 287/2025-17 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 56.050 Kč s příslušenstvím, a to na základě nesplněných povinností žalované ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 18. 7. 2024 mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaným.2. V průběhu řízení vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět se co do zákonného úroku z prodlení z částky 30 000,00 Kč od 18. 8. 2024 do zaplacení, co do částky 900,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 900,00 Kč od 18. 8. 2024 do zaplacení představující neuhrazený řádný úrok, co do částky 10 800,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 800,00 Kč od 18. 8. 2024 do zaplacení představující neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru, co do částky 800,00 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv, co do částky 700,00 Kč představující neuhrazený poplatek za administraci prodlení, co do částky 1 000,00 Kč představující neuhrazené poplatky za upomínky zasílané písemnou formou, co do částky 11 850,00 Kč představující neuhrazenou smluvní pokutu z prodlení. Soud proto řízení v této části dle § 96 odst. 1 o.s.ř. zastavil. Žalobkyně se po částečném zpětvzetí žaloby nadále po žalované domáhala pouze vydání bezdůvodného obohacení ve výši 30 000 Kč, jehož se žalované dostalo, když mu právní předchůdce žalobkyně na základě výše specifikované smlouvy tuto částku poskytl.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.5. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru, smluvními podmínkami, smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou a na základě provedených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:6. Dne 18. 7. 2024 byla mezi společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) a žalovanou uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaná se je zavázala právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s částkou 11.700 Kč (úrok 900 Kč, poplatek 10.800 Kč), a to do 17. 8. 2024. Žalovaná ničeho neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 10. 2024 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovanou na žalobkyni.7. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle ust. § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.9. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.11. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které, žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr včetně poplatků a úroku vrátit ve lhůtě 30 dnů, tj. do 17. 8. 2024. RPSN činila 5 395,58 %. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnila a právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradila.12. Soud podrobil smlouvu a její jednotlivá ujednání zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele ve smyslu ust. § 1813 až 1815 občanského zákoníku a rozhodovací praxe Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1.2 012 sp. zn. I. ÚS 199/11) a dospěl k závěru, že smlouvu je nutné posoudit ji jako neplatnou ve smyslu ust. § 580 občanského zákoníku, neboť z důvodu nevyvážené úpravy práv a povinností smluvních stran (poplatky s úroky přesahující třetinu jistiny a RPSN 5 395,58 %) se jedná o smlouvu zjevně nespravedlivou a rozpornou s dobrými mravy. Dalším důvodem neplatnosti smlouvy je, že ze strany žalující nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by právní předchůdce žalobkyně jakkoli ověřovala úvěruschopnost žalované dle požadavků zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když na výzvu soudu sdělila, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy. Jelikož se však žalované dostalo plnění na základě neplatné smlouvy, je povinna dle ust. § 2993 občanského zákoníku poskytnuté plnění žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou řádně dle ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena, vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) když poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci byl téměř shodný.14. Jelikož soud ve věci nevydal navrhovaný elektronický platební rozkaz, doměřil žalobkyni doplatek soudního poplatku ve výši 561Kč dle položky č. 2, bodu 2., ve spojení s položkou 1, bodu 1. Sazebníku soudních poplatků.