16 C 235/2025-85 — Okresní soud v Karlových Varech

1.Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 42 488 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností vyplývající žalovanému ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 20. 12. 2023.2. Žalovaný nerozporoval poskytnutí úvěru ze strany žalobkyně, uváděl však, že nebyl dostatečně informován o podmínkách smlouvy pro případ, že nebude moci pracovat a že větší část poskytnuté částky splatil a nesouhlasil rovněž s tím, že je na podnět žalobkyně v registru dlužníků SOLUS, což považuje za pošpinění svého dobrého jména.3. Soud provedl následující listinné důkazy předložené žalobkyní:4. Z hodnocení klienta soud zjistil, že u žalovaného byl uveden příjem ve výši 30 277 Kč (zaměstnání), výdaje byly uvedeny částkou 9 372 Kč (výdaje ve výši životního minima 4 860 Kč, výdaje na bydlení ve výši 4 512 Kč), volné zdroje 19 905 Kč.5. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici výpis příchozích plateb na tento účet v období od září do prosince 2023.6. Z ověření v registru SOLUS ze dne 19. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaný nebyl evidován jako dlužník dluhu po splatnosti.7. Z ověření v registru NRKI soud zjistil, že žalovaný žádal dosud o úvěr u 4 finančních institucí, celkem měl načerpánu částku 207 980 Kč.8. Z předsmluvního formuláře, z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 12. 2023, z prohlášení klienta ze dne 20. 12. 2023, z Dodatku č. 1 Návrhu smlouvy o úvěru ze dne 20. 12. 2023, z oznámení o schválení úvěru ze dne 21. 12. 2023 a ze splátkového kalendáře má soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 76,05 % ročně (RPSN 105,63 %) ve formě 48 měsíčních splátek po 3 811 Kč měsíčně do 17. dne v měsíci (počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen); celkem měl na poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit částku 160 512 Kč. K zajištění (utvrzení) dluhu žalovaného byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení 499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů, maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok, a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů. Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů bylo ujednáno automatické zesplatnění úvěru s tím, že zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina a úroky. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny vzniklé zesplatněním byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z nové jistiny (nesplacená jistina + úroky) za každý den prodlení. Účastníci si dále ujednali poplatky za předčasné zaplacení úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti). Současně bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr.9. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalovanému byla dne 20. 12. 2023 převedena částka 50 000 Kč na účet 015334003/5500 uvedený ve smlouvě jako účet žalovaného.10. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný žalobkyni uhradil ve lhůtě splatnosti pouze částku 37 643 Kč.11. Z výzvy k zaplacení ze dne 18. 7. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (dlužné splátky č. 6, 7) s tím, že pokud nedojde k úhradě dlužných splátek, může dojít k zesplatnění celého úvěru. Z výzvy k zaplacení ze dne 19. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu (dlužné splátky č. 6, 7, 8) s tím, že pokud nedojde k úhradě dlužných splátek, může dojít k zesplatnění celého úvěru.12. Z oznámení ze dne 21. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila okamžité zesplatnění závazků z důvodu prodlení o délce 65 dnů a vyzvala ho k úhradě částky 57 732 Kč ve lhůtě do 10 dnů od odeslání oznámení.13. Z předžalobní výzvy odeslané z 19. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěr o délce 65 dnů došlo k datu 21. 8. 2024 k zesplatnění úvěru a vyzývala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolnému splnění dluhu před podáním žaloby (nová jistina 41 090,94 Kč, smluvní pokuta dle bodu 6. 1. ve výši 998 Kč, smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % denně za prodlení po zesplatnění úvěru ve výši 8 033,64 Kč k datu vyhotovení výzvy, náhrada nákladů 400 Kč a úrok 76,05 % ročně).14. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.15. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr včetně úroku ve výši 76,05 % ročně splatit 48 měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil, žalobkyni uhradil pouze ve lhůtě splatnosti pouze 5 splátek. S ohledem na uvedené měla žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání platnosti smlouvy a jejích jednotlivých ujednání, a to jak z hlediska postupu právního předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy s odbornou péčí ve smyslu ust. § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, tak z hlediska ochrany spotřebitele a rozhodovací praxe Ústavního soudu.16. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně předložila výpisy z registru SOLUS, NRKI, Hodnocení klienta, prohlášení klienta, kopii občanského průkazu žalovaného a výpis z účtu žalovaného obsahující jen příchozí platby za měsíce září až prosinec 2023 a uvedla, jaké jsou příjmy žalovaného a jeho výdaje (výdaje uvedené samotným žalovaným). Žalobkyně sice zjistila výši příjmu žalovaného (30 277 Kč), pochybnosti však mohla vzbuzovat jednak skutečnost, že ji žalovaný předložil pouze výpis z účtu s příchozími platbami, nikoli i s výdaji, jednak údaje uvedené v registru NRKI, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný žádal o úvěr u dalších čtyř finančních institucí. Rovněž uvedená výše výdajů žalovaného (9 372 Kč) se jeví jako nepravděpodobná. Z těchto skutečností není soudu zcela zřejmé, jak mohla žalobkyně učinit závěr, že žalovaný bude sjednaný úvěr schopen splácet. Vzhledem k uvedeným zjištěním a vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že by jiným způsobem prověřovala finanční a majetkové poměry žalovaného, nezbylo soudu než uzavřít, že žalobkyně nedodržela postup upravený v ust. § 86 téhož zákona a požadavky vyplývající z judikatury interpretující uvedená zákonná ustanovení (např. z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 a Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a že úvěruschopnost žalovaného neposoudila s odbornou péčí dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru. Přitom schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbyde spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto poskytovatel (věřitel) musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (např. splátkách jiných úvěrů). Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně porušil při uzavírání smlouvy ust.