11 C 108/2026-28 – Okresní soud v Karlových Varech
ECLI: ECLI:CZ:OSKV:2026:11.C.108.2026.28 Datum: 2026-06-24 Předmět: pro 154 619,85 Kč s přísl. Ustanovení: § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb. náklady řízeníbezdůvodné obohaceníinsolvenceprávnická osobasmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: pro 154 619,85 Kč s přísl. (§ 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 154 619,85 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne 17. 6. 2024 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále též„ úvěrová smlouva [číslo]“), na základě které žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 33 008,10 Kč a uhradil částku 12 247 Kč, a dne 12. 11. 2023 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále též„ úvěrová smlouva [číslo]“), na základě které žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 176 611,32 Kč a uhradil 93 459,94 Kč. Žalovaný se výše uvedenými smlouvami zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím. Jelikož nehradil řádně a včas splátky, tak byly obě výše uvedené smlouvy zesplatněny ke dni 11. 11. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal procesně nečinný.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalovaný byl v řízení pasivní, na svou obranu nic netvrdil a k důkazu nepředložil. Soud proto provedl k důkazu listiny předložené žalobkyní a z nich učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:5. Mezi účastníky byla dne 17. 6. 2024 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 30 000 Kč, žalovaný se zavázal hradit sjednané splátky a případné poplatky (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 17. 6. 2024, karty klienta). Před uzavřením smlouvy svým majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že je zaměstnán a má čistý měsíční příjem 23 000 Kč, že příjem ostatních členů domácnosti činí 22 000 Kč a že jeho výdaje sestávají z výdajů na bydlení ve výši 2 000 Kč, ze splátek úvěrů ve výši 12 000 Kč a z ostatních výdajů ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, [anonymizována dvě slova] a v centrální evidenci exekucí (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 17. 6. 2024, karty klienta). Žalobkyně dále provedla výpočet , jméno FO, žalovaného (maximálního limitu splátky), kde na základě údajů, které uvedl žalovaný v žádosti, vypočetla, že žalovaný měl dostatečné MLS k tomu, aby mohl hradit úvěr (z ověřené bonity MLS ke smlouvě [číslo]). Žalovaný měl v té době sjednány tři splátkové kontrakty s měsíční splátkou 6 804 Kč, zbývající částka 853 911 Kč a tři splátkové kreditní karty s úvěrovým rámcem 150 000 Kč, zbývající částka 114 827 Kč (z úvěrové zprávy ke smlouvě [číslo]). Žalobkyně ověřila pravidelný měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání v měsíci dubnu a květnu 2024 ve výši cca 23 000 Kč, v měsíci červnu 2024 ve výši 18 661 Kč. Celkové výdaje žalovaného za období od 18. 3. 2024 do 17. 6. 2024 přesáhly jeho celkové příjmy, přičemž mezi příjmy byly i peněžní prostředky získané z úvěrů (z výpisu z účtu žalovaného za období od 18. 3. 2024 do 17. 6. 2024). Žalovaný na základě této smlouvy čerpal celkem částku 33 008,10 Kč a uhradil celkem částku 12 247 Kč (z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo]).6. Mezi účastníky byla dne 12. 11. 2023 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 120 000 Kč, žalovaný se zavázal hradit sjednané splátky a případné poplatky (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 12. 11. 2023, karty klienta). Před uzavřením smlouvy svým majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že je zaměstnán a má čistý měsíční příjem 25 000 Kč, že příjem ostatních členů domácnosti činí 13 000 Kč a že jeho výdaje sestávají z výdajů na bydlení ve výši 2 500 Kč, ze splátek úvěrů ve výši 10 000 Kč a z ostatních výdajů ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, [anonymizována dvě slova] a v centrální evidenci exekucí (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 12. 11. 2023, karty klienta). Žalobkyně dále provedla výpočet [příjmení] žalovaného (maximálního limitu splátky), kde na základě údajů, které uvedl žalovaný v žádosti, vypočetla, že žalovaný měl dostatečné MLS k tomu, aby mohl hradit úvěr (z ověřené bonity MLS ke smlouvě [číslo]). Žalovaný měl v té době sjednány tři splátkové kontrakty s měsíční splátkou 6 817 Kč, zbývající částka 837 325 Kč a dvě splátkové kreditní karty s úvěrovým rámcem 55 000 Kč, zbývající částka 55 133 Kč (z úvěrové zprávy ke smlouvě [číslo]). Žalobkyně ověřila příjem ze zaměstnání ve výši 25 041 Kč v období říjen 2023 (z výpisu z účtu žalovaného za říjen 2023). Žalovaný na základě této smlouvy čerpal celkem částku 176 611,32 Kč a uhradil celkem částku 93 459,94 Kč (z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo]).7. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou závazků z výše uvedených smluv zesplatnila žalobkyně úvěry ke dni 11. 11. 2025, žalovaný byl vyzván k splacení celého úvěru (z výpisu čerpání, splátek a úhrad, výzev ke splacení celého úvěru ze dne 11. 11. 2025 včetně poštovních podacích lístků ze dne 12. 11. 2025). Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní (prostřednictvím jejího právního zástupce) vyzván k úhradě dlužné částky (z předžalobní výzvy k plnění ze dne 7. 1. 2026 včetně poštovního podacího lístku ze dne 8. 1. 2026).8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a [anonymizováno] na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.16. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjiště