11 C 42/2026-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 79 453 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] umístěné na adrese: [adresa], [číslo] [obec a číslo], a je spoluvlastníkem společných částí budovy a pozemku s podílem o velikosti [číslo]. Bytová jednotka je zapsaná na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], [územní celek], okres [územní celek] (dále jen„ jednotka“). Žalovaná je dále spoluvlastníkem nebytové jednotky - garáže [číslo] umístěné na adrese: [adresa], [číslo] [obec a číslo], a to s podílem na této garáži o velikosti [číslo] (celkový podíl garáže na společných částech [číslo]). Garáž je zapsaná na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec Praha, okres Hlavní město Praha (dále jen„ garáž“). Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek, které vykonává správu v budově [adresa], obec Praha a k.ú. [část obce] (adresa [adresa], [číslo] [obec a číslo]). Žalovaná je povinna platit žalobci zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním jednotky a garáže splatné ke každému 15. dni v měsíci. Žalovaná neplatila řádně a včas předepsané platby a zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním shora uvedené jednotky a garáže v období leden až listopad roku 2025 a nedoplatky vyúčtování záloh na správu domu a pozemku za rok 2024.2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, po celou dobu řízení zůstala procesně nečinná.3. V daném případě se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem Ruské federace. Soud se tak v první řadě zabýval otázkou, zda je dána jeho mezinárodní pravomoc podanou žalobu projednat a rozhodnout o ní a dále pak tím, podle jakého právního řádu bude věc posuzovat. Ve smyslu § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, soud při hledání odpovědí na shora uvedené otázky vycházel z přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie, když dospěl k závěru, že dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací (vyhlášené v České republice pod č. 95/1983 Sb.), nelze pro absenci dotčené úpravy užít. Mezinárodní pravomoc soudu České republiky podanou žalobu projednat a rozhodnout o ní je tak dána per analogiam na základě čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech ([anonymizováno] I bis), neboť se řídí polohou nemovitosti. Ze stejného důvodu soud per analogiam podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dospěl také k závěru, že bude věc posuzovat podle českého právního řádu.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým vyjádřením či postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Jelikož žalovaná ničeho nenamítala, provedl soud k důkazu listiny předložené žalobcem a na základě těchto listin má za prokázaná tvrzení uvedená v žalobě. Konkrétně soud z těchto důkazů zjistil:6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaná je výlučným vlastníkem předmětné jednotky a spoluvlastníkem (podíl o velikosti 1/147) garáže.7. Z předpisů záloh platných od 1. 1. 2025 a od 1. 6. 2025 vztahujícím se k předmětné jednotce soud zjistil, že měsíční záloha od 1. 1. 2025 do 31. 5. 2025 byla stanovena ve výši 4 264 Kč a měsíční záloha od 1. 6. 2025 byla stanovena ve výši 5 177 Kč, splatnost byla určena vždy k 15. dni v měsíci.8. Z předpisů záloh platných od 1. 1. 2025 a od 1. 6. 2025 vztahujícím se k předmětné garáži (garážovému stání) soud zjistil, že měsíční záloha od 1. 1. 2025 do 31. 5. 2025 byla stanovena ve výši 522 Kč a měsíční záloha od 1. 6. 2025 byla stanovena ve výši 662 Kč, splatnost byla určena vždy k 15. dni v měsíci.9. Z vyúčtování záloh za rok 2024 ze dne 27. 4. 2025 vztahujícímu se k předmětné jednotce se podává, že žalované byl vypočten nedoplatek ve výši 19 010 Kč, splatnost byla stanovena 31. 7. 2025.10. Z vyúčtování záloh za rok 2024 ze dne 27. 4. 2025 vztahujícímu se k předmětné garáži (garážovému stání) se podává, že žalované byl vypočten nedoplatek ve výši 1 479 Kč, splatnost byla stanovena 31. 7. 2025.11. Z výkazu závazků a pohledávek vyplývá, že žalovaná dluží žalobci za období 1. 1. 2025 - 30. 11. 2025 částku v celkové výši 79 453 Kč12. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 11. 2025 včetně poštovního podacího lístku ze dne 11. 11. 2025 soud zjistil, že žalobce vyzýval žalovanou k zaplacení dluhu.13. Vzhledem ke skutečnosti, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění učiněná soudem z důkazů shora uvedených neodporují, odkazuje soud na tato dílčí zjištění jako na závěr o skutkovém stavu ve věci samé.14. Podle § 1194 odst. 1 věty první před středníkem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“), je společenství vlastníků právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku.15. Podle § 1194 odst. 2 věta první občanského zákoníku je členství ve společenství vlastníků neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.16. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 občanského zákoníku nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.17. Dle § 1181 odst. 1 občanského zákoníku vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.18. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na výše citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná jako výlučný vlastník jednotky a spoluvlastník garáže (garážového stání) porušovala své povinnosti vyplývající z citovaných ustanovení občanského zákoníku a řádně nehradila zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu a garáže a vyúčtování záloh na služby spojené s užíváním bytu a garáže. Pokud jde o přiznaný úrok z prodlení z dlužných částek, soud o něm rozhodl co do základu a co do výše s poukazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 421,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 179 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 79 453 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 250 Kč ve výši 2 992,50 Kč.