Žalobce se domáhal na žalované vyklizení bytu uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku, protože nájem uvedeného bytu skončil výpovědí (bez výpovědní doby) doručené žalované 1. 3. 2026. Žalovaná však uvedený byt nevyklidila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.4. Soud dospěl k uvedeným skutkovým zjištěním (skutkovému závěru): Aktivní a pasivní legitimaci účastníků doložil žalobce informacemi o jednotce z 12. 5. 2026 a nájemní smlouvou z 29. 5. 2025 (týkající se předmětného bytu). Na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne 29. 5. 2025 přenechal žalobce předmětný byt do užívání žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně své povinnosti, jež vyplývají z nájemní smlouvy (jak je též zřejmé z korespondence účastníků prostřednictvím mobilních telefonů), konkrétně neplatila nájemné a platby za služby za dobu tří měsíců, byla dopisem ze dne 16. 2. 2026 vyzvána k úhradě dluhu za tři měsíce nájemného a záloh na služby v částce 43 707 Kč do 7 dnů od doručení výzvy (včetně upozornění na právo pronajímatele ukončit nájemní vztah výpovědí bez výpovědní lhůty) a dne 1. 3. 2026 doručena výpověď z nájmu bytu ze dne 27. 2. 2026 (bez výpovědní lhůty pro prodlení s platbami za dobu tří měsíců) včetně poučení o právu podat námitky proti výpovědi a podat u soudu žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi, jak je zřejmé z dopisu ze dne 16. 2. 2026 a podacího lístku z 16. 2. 2026 (osvědčujícího odeslání dopisu žalované na adresu bydliště žalované dle nájemní smlouvy), dále z výpovědí z 27. 2. 2026, podacích lístků z 27. 2. 2026, dodejky z 24. 3. 2026 a potvrzení o převzetí výpovědi z 27. 2. 2026 (tedy žalobce odeslal výpovědi na adresu trvalého pobytu žalované a na adresu pronajatého bytu poštou dne 27. 2. 2026; žalobkyně odmítla dne 24. 3. 2026 poštovní zásilku adresovanou na adresu bydliště převzít; výpověď však žalovaná převzala osobně od žalobce již dříve a potvrdila převzetí na výpovědi z nájmu z 27. 2. 2026). Dopis z 22. 1. 2026 s podacím lístkem nebyl pro rozhodnutí soud podstatný.5. Soud dospěl k právnímu závěru: Podle ustanovení § 1040 odst. 1 z č. 89/2012 Sb. (dále jen „obč. zákoníku“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.6. Podle § 2291 odst. 1 obč. zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle § 2291 odst. 2 obč. zákoníku nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. Podle § 2291 odst. 3 obč. zákoníku neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.7. Mezi účastníky (žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem) byl navázán nájemní vztah týkající se výše uvedeného bytu dle § 2201, § 2235 odst. 1 obč. zákoníku. Protože žalovaná jako nájemce dlužila žalobci jako pronajímateli nájemné a platby za služby za dobu tří měsíců (prosinec 2025 až únor 2026), měl žalobce právo za splnění zákonných podmínek uplatňovat nájmu bez výpovědní doby (dát žalované výpověď bez výpovědní doby). Žalobce splnil podmínku předcházející písemné výzvy k úhradě dluhu s upozorněním na možnost ukončení nájmu výpovědí bez výpovědní doby a s výzvou k úhradě dluhu ve stanovené lhůtě, která byla dodána do dispoziční sféry žalované. Žalobce dále vyvolal zánik nájemního vztahu doručením výpovědi žalované (dne 1. 3. 2026). Protože žalovaná byt nevyklidila, domáhá se žalobce jako vlastník bytu důvodně vyklizení bytu dle § 1040 odst. 1 obč. zákoníku, protože právo žalované byt (jako nájemce) užívat zaniklo.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 000 Kč (odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku).9. Pokud žalobce požadoval v žalobě vyklizení bytu též osobami spolubydlícími s žalovanou (členy domácnosti), při výkonu rozhodnutí (exekuci) se uvedených osob a jejich věcí týká vydané soudní rozhodnutí automaticky (§ 341 odst. 1 písm. a/, b/ o. s. ř.).