27 C 74/2018-26 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení 16 163 Kč spolu s úrokem 19,98 % ročně z částky 4 436,96 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 436,96 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení a kapitalizovaný úrok 1 207,10 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 824,93 Kč, s úrokem 19,98 % ročně z částky 3 386,95 Kč od 23. 9.2016 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 386,95 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 921,44 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve 523,64 Kč, s úrokem 19,97 % ročně z částky 978,76 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 978,76 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení a kapitalizovaný úrok 266,22 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 131,68 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“) smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce celkem částku ve výši 11 017 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 5 017 Kč) a to formou 60 týdenních splátek po 184 Kč. Žalovaný s předchůdcem žalobce dále uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce celkem částku ve výši 11 017 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 5 017 Kč) a to formou 60 týdenních splátek po 184 Kč. Žalovaný s předchůdcem žalobce dále uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdci žalobce celkem částku ve výši 12 852 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 5 852 Kč) a to formou 60 týdenních splátek po 184 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky neplnil řádně a včas. Pohledávky byly postoupeny na žalobce smlouvou ze dne [datum]. Změna věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky až do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Poslední upomínka před podáním žaloby je ze dne 14. 8. 2017. 2. Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání (§ 153b odst. 1 o. s. ř.). Rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky (§ 153b odst. 3 o. s. ř.). 3. Dne [datum] se konalo první jednání ve věci. Žalovanému byla žaloba a předvolání k prvému jednání doručeny v souladu s § 49 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dne 16. 4. 2018 spolu s poučením, že jestliže se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se přes upozornění na následky nedostavení se k prvému nařízenému jednání k jednání bez omluvy nedostavil. K jednání se dostavil pouze zástupce žalobce, který navrhl, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání. 4. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k názoru, že formální předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání byly splněny a uplatněný nárok není v rozporu s předpisy hmotného práva. V posuzované věci se jedná o spor z titulu smlouvy o půjčce. Právní posouzení smlouvy o půjčce se opírá o ust. § 657 a 658 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), v níž se věřitel, tedy předchůdce žalobce, zavazuje přenechat dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník, tedy žalovaný, se na druhé straně zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu. Aktuálně je tato problematika upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., tzv. nový občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Právní vztah účastníků však vznikl v době právní úpravy účinné do 31. 12. 2013. Dle § 3028 odst. 3 o. z. se pak právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti občanského zákoníku včetně všech práv a povinností z nich vzniklých řídí dosavadními právními předpisy. Úrok z prodlení požadovaný žalobou nachází oporu konkrétně v § 517 občanského zákoníku a v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným byla v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupena předchůdcem žalobce [příjmení] [jméno] na žalobce. Protože tedy byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř. rozhodl rozsudkem pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4 768,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 163 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 780 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 280 Kč ve výši 688,80 Kč. Náhrada nákladů je splatná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta. 6. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů ze smluv o půjčce, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobce vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b. 7. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 8. Protože jde o rozsudek pro zmeškání, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení a stručně vyložil důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro zmeškání (§ 157 odst. 3 o. s. ř.).