12 C 307/2020-134 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen„ SJM“), kdy navrhovala, aby do vlastnictví žalovaného byly přikázány nemovitosti nacházející se v [katastrální uzemí] pod [příjmení], evidovány na [list vlastnictví], dále aby do jeho vlastnictví připadl [značka automobilu] a veškeré vybavení domácnosti s tím, že žalovaný jí zaplatí vypořádací podíl. Pokud jde o vypořádací podíl, žádala, aby soud přihlédl k disparitě podílu a na základě toho by jí měly připadnout 3/5 zjištěné hodnoty SJM. Pokud jde o jednotlivé položky patřící do SJM, žalobkyně uvedla, že nemovitosti, které byly zakoupeny za trvání manželství, byly pořízeny za cenu 1 200 000 Kč s tím, že část byla zaplacena v hotovosti a zbytek je splácen na základě úvěru. Tyto splátky platí od počátku žalovaný. Žalobkyně se naopak podílela na úhradě ostatních nákladů spojených s provozem domácnosti. Osobní automobil užíval a užívá výhradně žalovaný, jeho hodnotu odhadovala ke dni vypořádání SJM, tj. ke dni [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství, na částku 40 000 Kč. Vybavení domácnosti pak žalovaná odhaduje na částku 25 000 Kč s tím, že se jedná o staré věci, u většiny z nich nevěděla, kdy byly pořízeny, a pro stanovení přesné zůstatkové hodnoty nežádala, aby byl vypracován znalecký posudek. Žalobkyně dále uvedla, že součástí SJM jsou zůstatky na účtech obou účastníků a spoření, které mělo dosahovat zhruba 400 000 Kč, kdy se jednalo o spoření [příjmení] a bylo založení pro potřeby jejich dcery [jméno]. Žalobkyně si za trvání manželství vzala 3 půjčky od nebankovních [právnická osoba] a [anonymizováno], na kterých zbývalo uhradit částku ve výši 90 000 Kč Tyto půjčky si vzala z toho důvodu, že jí manžel řádně nepřispíval na chod domácnosti a ona musela obstarat finanční prostředky na nákup potravin a ošacení pro celou rodinu. Disparitu podílu uplatňuje z toho důvodu, že se starala o nezaopatřené dítě, kdy manžel řádně nezaopatřil rodinu, naopak za trvání manželství udržoval na sociálních sítích styk s jinou ženou, což bylo důvodem jejího odchodu ze společné domácnosti, kdy se [datum] odstěhovala do [příjmení] [jméno] za prací a žije zde doposud. Od této doby není vedena společná domácnost a společné hospodaření. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že manžel v průběhu manželství odkláněl určité finanční prostředky na neznámý účet u některého z českých bank. Dále žalobkyně uvedla, že na rekonstrukci a zhodnocení rodinného domu se podíleli její rodiče /zejména otec svou prací/ a žádala z tohoto důvodu započtení vnosu. Žalobkyně má za to, že nemovitost se prací jejího otce zhodnotila na částku 2 500 000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil následovně: pokud jde o nemovitý majetek, souhlasí s tím, aby tento připadl do jeho vlastnictví, nesporoval, že nemovitosti byly pořízeny na základě smlouvy o úvěru, kdy veškeré splátky od počátku hradil a stále hradí žalovaný. Na nákup nemovitostí žádal započítat vnos ve výši 166 906 Kč, což jsou peníze ze stavebního spoření, které měl naspořeny před uzavřením manželství, resp. se jednalo o dárek od jeho rodičů (matka žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla vyslechnuta jako svědkyně a tuto skutečnost potvrdila, zároveň byly předloženy výpisy z účtů, ze kterých je zřejmé, že matka žalovaného zasílala na jeho účet pravidelné částky určené jako platby na stavební spoření). Pokud jde o hodnotu nemovitostí, souhlasil žalovaný s tím, že bude oceněna znalcem. Další položky, jako jsou movité věci, žádal žalovaný vypořádat tím způsobem, že připadnou do jeho vlastnictví s tím, že veškeré vybavení domácnosti odhaduje na částku 10 000 Kč, neboť se jedná o staré věci, které jsou prakticky bezcenné. Polovinu, tedy částku 5 000 Kč, vyplatí žalobkyni na vypořádacím podílu. V případě, že by žalobkyně s tímto nesouhlasila, pak navrhoval, ať si žalobkyně věci odveze a polovinu, tedy 5 000 Kč, vyplatí ona jemu. K danému soud uvádí: oba účastníci si jsou vědomi toho, že movité věci jsou značného stáří a mají nulovou nebo nepatrnou hodnotu; jejich přesnou hodnotu by musel určit znalec z oboru, a když se vezme v potaz znalečné, které by účastníci museli zaplatit, jeví se tento procesní krok jako značně nehospodárný, proto soud dospěl k závěru, že s ohledem na stáří movitých věcí, jejich opotřebení a postoj účastníků, bude vycházet z hodnoty 10 000 Kč. Pokud jde o automobil, jedná o [příjmení] [jméno] [příjmení], rok výroby [rok], [registrační značka], a toto auto bylo zakoupeno za trvání manželství dne [datum] v autobazaru v [anonymizována dvě slova] za 90 000 Kč. Za trvání manželství si pak manželé vzali spotřebitelský úvěr, s tím, že 35 000 Kč bylo zaplaceno v hotovosti a 55 000 Kč pak z tohoto úvěru, kdy splátky činily 1 841 Kč a celková cena, včetně úroků, byla zaplacena ve výši 110 460 Kč, kdy poslední splátka byla dne 9. 11. 2018 (žalovaný doložil svá tvrzení kupní smlouvou č. [anonymizováno] a smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] technickým průkazem vozidla). Žalovaný učinil nesporným, že s žalobkyní od června [rok] nežije ve společné domácnosti a od této doby manželé spolu nehospodaří. Žalovaný platil všechny splátky za automobil. Z daného důvodu po žalobkyni požadoval zaplacení 28 splátek úvěru, v celkové výši 51 548 Kč, tj. za období od června 2016 do listopadu 2018. K tomuto soud uvádí, že od právní moci rozvodu manželství, tedy od [datum] do [datum], kdy došlo k doplacení automobilu, žalovaný zaplatil částku 7 364 Kč a polovinu těchto splátek by měla platit žalobkyně. Pokud jde o další uplatněné splátky, tyto byly za trvání manželství a manžel nemá nárok na jejich zaplacení ze strany žalobkyně. Navíc je třeba zdůraznit, že to byl žalovaný, který výhradně pro svou potřebu automobil užíval, jak za trvání manželství, tak i poté, co bylo přerušeno společné hospodaření, tak i po rozvodu manželství. Pokud jde o hodnotu automobilu, soud respektoval rozhodnutí účastníků, že není potřeba vypracovávat znalecký posudek, neboť by se z hlediska procesní ekonomie neúměrně zvýšily náklady daného řízení, z nabídky autobazarů lze ověřit, že obdobný automobil daného roku výroby a průměru najetých kilometrů by bylo možné pořídit za částku cca 20 000 Kč. Polovina vypořádací podílu, tj. 10 000 Kč, by tedy měl připadnout žalobkyni s tím, že zároveň musí doplatit polovinu splátek po dobu po rozvodu manželství (tj. částku 3 682 Kč). 3. Veškeré půjčky, které si žalobkyně vzala za trvání manželství, byly do doby rozvodu manželství uhrazeny. V daném případě je nerozhodné, zda tyto hradil pouze manžel. Soud zdůrazňuje, že manžel měl možnost upozornit nebankovní ústav na to, že se jedná pouze o dluh jednoho z manželů, že se od těchto půjček distancuje, že o nich nic nevěděl, ale toto neučinil, naopak za trvání manželství všechny půjčky uhradil (všechny byly uhrazeny již v roce [rok]), soud se jimi v rámci vypořádání SJM již nezabýval. Stejně tak se soud v rámci vypořádání SJM nezabýval stavebním spořením [příjmení], když toto bylo zrušeno a výplata peněz proběhla za trvání manželství. 4. Pokud jde o splácení úvěrových splátek vyplývajících se smlouvy o úvěru [číslo] pak soud zjišťoval, kolik žalovaný zaplatil od doby rozvodu manželství do dnešního jednání a kolik je ještě úvěrový zůstatek, tedy částka k doplacení. Na všech těchto částkách se musí žalobkyně podílet jednou polovinou s tím, že v daném případě bylo ze zprávy [právnická osoba] (právní zástupce původní ČMSS) zjištěno, že ke dni [datum] vykazuje úvěrový účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je [celé jméno žalovaného], zůstatek včetně příslušenství minus 405 413,35 Kč, dále bylo zjištěno, že od 18.7.2018 do 17.6.2021 bylo uhrazeno celkem na úvěrový účet 256 375 Kč (soud pak při určení výše vypořádacího podílu vycházel z částek ke dni rozhodnutí, tj. připočetl splátky zaplacené do října 2021). Výsledně pak žalovanému připadnou hodnoty v celkové výši 2 726 333 Kč a polovinu by měla obdržet žalobkyně, tj. ve výši 1 363 151 Kč. Nicméně od dané částky je nutné odečíst vnos žalovaného ve výši 166 906 Kč a dále pak polovinu splátek na automobil ve výši 3 682 Kč a polovinu splátek úvěru a doplatek úvěru ve výši 330 894 Kč. 5. Do majetkové hodnoty žalovaného byl zařazen i zůstatek na jeho bankovním účtu ke dni právní moci rozvodu manželství, který činil 16 303 Kč s tím, že polovina náleží žalobkyni, tj. 8 152 Kč. Pokud jde o účet žalobkyně ke dni právní moci rozvodu manželství, tento vykazoval zůstatek 0 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný měl jiné účty u dalších bankovních ústavů. 6. Pokud jde o vnosy, které chtěla vypořádat žalobkyně, kdy se mělo jednat o práce jejích rodičů na dané nemovitosti, pak soud s ohledem na ustálenou judikaturu konstatuje, že fyzickou práci rodičů nelze řádně ocenit, jedná se o práce, které v té době měly spíše formu daru a není možné tyto vypořádat jako vnos do SJM. Navíc žalobkyně netvrdila ani neprokázala, v jaké výši měly být konkrétní práce provedeny. 7. Pokud jde o právní zhodnocení odkl