15 C 253/2021-34 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 709 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení. Žalobu odůvodnil zejména tím, že žalovaný byl dne [datum] převezen příslušníky Policie ČR k odbornému [anonymizováno] vyšetření, které bylo spojeno s odběrem krve, za účelem zjištění přítomnosti alkoholu v organismu, neboť u něho bylo podezření, že řídil motorové vozidlo pod jeho vlivem. Výsledkem provedeného laboratorního vyšetření krve bylo pozitivní zjištění přítomnosti alkoholu u žalovaného. Za provedený odběr krve uhradil žalobce poskytovateli [anonymizováno] služeb – společnosti [anonymizováno] nemocnice [právnická osoba] – částku 53 Kč na základě faktury [číslo] za provedené toxikologické vyšetření krve uhradil žalobce poskytovateli zdravotních služeb částku 656 Kč na základě faktury [číslo]. Vzhledem k tomu, že u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu, žalobce po žalovaném ve smyslu § 24 odst. 2, odst. 5 zákona [číslo] požaduje náhradu nákladů vynaložených na provedené [anonymizováno] vyšetření spojené s odběrem krve a na toxikologické vyšetření. Žalobce vyúčtoval žalovanému částku 709 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 20. 9. 2019. Žalovaný však žalobci ničeho neuhradil. 2. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 4. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl dne [datum] převezen příslušníky Policie ČR do [anonymizováno] zařízení [anonymizováno] nemocnice [právnická osoba], neboť u něj bylo podezření na řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu a u žalovaného byla provedena dechová zkouška přístrojem [příjmení] s pozitivním výsledkem na přítomnost alkoholu v dechu. Žalovaný si následně vyžádal lékařské vyšetření spojené s odběrem krve. Ve [anonymizováno] zařízení byl proveden odběr krve a laboratorní vyšetření krve žalovaného, kterým bylo zjištěno, že žalovaný byl ovlivněn alkoholem v množství odpovídajícím 1,18 g alkoholu v krvi. Odběr krve a laboratorní vyšetření byly vyúčtovány žalobci, který je uhradil a přeúčtoval dne 30. 8. 2019 fakturou [číslo] znějící na částku 709 Kč, žalovanému. Splatnost faktury byla stanovena na den 20. 9. 2019. 5. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb [stát. instituce], [anonymizováno] policie, obecní policie, [anonymizováno] služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální [anonymizováno] hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 24 odst. 2 věty prvé před středníkem zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Podle § 24 odst. 5 věty prvé před středníkem zákona o ochraně zdraví toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly. 6. Po právní stránce v souladu s výše citovanými ustanoveními byl žalovaný podroben odbornému lékařskému vyšetření a toxikologickému vyšetření na přítomnost alkoholu a jiných návykových látek s pozitivním výsledkem, čímž vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném úhradu nákladů na provedení lékařského vyšetření a nákladů na toxikologické vyšetření. Žalobce uhradil provedené vyšetření poskytovateli zdravotních služeb a následně je řádně vyúčtoval a doručil žalovanému. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobci účtovanou částku uhradil, že jeho povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně uplatněné částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 7. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobce v souladu s § 1970 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobce požadoval výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je jeho nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (předžalobní upomínka, sepis žaloby) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Výrokem III. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci – soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 000 Kč. Dle § 2 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o SOP“) je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o SOP se Česká republika a státní fondy od poplatku osvobozují. Protože žalobce je od poplatku osvobozen, jeho návrhu soud vyhověl, a žalovaný od poplatku osvobozen není, uložil soud povinnost uhradit soudní poplatek právě žalovanému v souladu s uvedenými ustanoveními. 10. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.