15 C 259/2021-23 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 1 759 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 559 Kč od 10. 4. 2019 do zaplacení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo kasko pojištění vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], s počátkem pojištění od [datum]; pojistný kmen byl dne [datum] převeden na žalobkyni. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné ve výši 1 205 Kč čtvrtletně; na pojistné období od [datum] byla výše pojistného upravena na 1 096 Kč čtvrtletně. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné dne [datum]. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 9. 4. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od [datum] do 9. 4. 2019 a poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky. 2. Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby mj. uvedla, kdy a jakým způsobem byl žalovaný seznámen se sazebníkem nákladů, z něhož žalobkyně dovozuje nárok na zaplacení poplatku, a z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatku a co je jeho předmětem, resp. jak ke sjednání došlo. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 4. 8. 2021 mj. upřesnila, že náklady na upomínání vycházejí z Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel [anonymizována dvě slova] [rok] dle čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 9 odst. 14. Žalovanému byla dne 28. 5. 2019 zaslána předžalobní upomínka, jež žalovaného upomínala na nedoplatek pojistného a na aktuální náklady upomínání ve výši 200 Kč. Žalovaný podpisem pojistné smlouvy stvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami a sazebníkem administrativních poplatků a prokázal vůli jimi být vázán. 4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 5. V souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi předchůdkyní žalobkyně jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od [datum], jejímž předmětem bylo mj. havarijní (kasko) pojištění vozidla [příjmení] [příjmení], [registrační značka], a dále pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení, kdy pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nebylo žalobou nárokováno. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné (na havarijní pojištění) ve výši 1 205 Kč čtvrtletně; na pojistné období od [datum] byla výše pojistného upravena na 1 096 Kč čtvrtletně. Žalovaný však žalobkyni neuhradil pojistné splatné dne [datum]. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 9. 4. 2019 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném částku 1 559 Kč (celé pojistné za období od [datum] do [datum] a poměrná část pojistného za období od [datum] do 9. 4. 2019). 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Dle § 2758 odst. 2 o. z. není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena smlouva o pojištění, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z. smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. 9. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o. s. ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 10. Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o. s. ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o. s. ř, které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4881/2015). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalobkyně nedostavila, a proto soudu znemožnila postup předpokládaný v ustanovení § 118a o. s. ř V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem. 11. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněných poplatků, kdy žalovaný jako spotřebitel nepodepsal předložený sazebník a samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje, zamítl soud žalob