15 C 320/2021-25 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 000 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Nedílnou součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [anonymizováno] pro domácnosti (dále také jen„ VOP“), s nimiž se žalovaný seznámil a zavázal se je dodržovat v rámci prohlášení, které je součástí smlouvy. Stejně tak je součástí smlouvy i ceník. Na základě uzavřené smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovat přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal platit sjednanou cenu za služby. Dále žalobkyně s žalovaným uzavřela nájemní smlouvu na zařízení MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA * ([anonymizováno]) (dále jen„ Zařízení“), jehož převzetí žalovaný stvrdil podpisem na zakázkovém listu ze dne [datum]. Jelikož žalovaný porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že nehradil řádně a včas poskytované služby, odstoupila předchůdkyně žalobkyně od smlouvy dopisem ze dne [datum]. V něm byl žalovaný upozorněn na povinnost uhradit dlužné částky a také vrátit Zařízení předchůdkyni žalobkyně. V souladu s čl. 7 VOP byl žalovaný povinen vrátit Zařízení nepoškozené a funkční do 14 dnů od ukončení smlouvy. Pro případ nevrácení Zařízení si strany sjednaly povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Protože žalovaný [příjmení] nevrátil, vzniklo předchůdkyni žalobkyně právo na smluvní pokutu. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 31. 1. 2019 přešla oprávnění z pohledávek předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 2. Soud považoval uvedená tvrzení žalobkyně za nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby mj. uvedla, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě smluvní pokuty a jakým způsobem došlo k jejímu sjednání. Pro případ, že nedojde k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 21. 9. 2021 mj. upřesnila, že povinnost uhradit smluvní pokutu vyplývá přímo ze smlouvy, konkrétně z ustanovení f) smlouvy:„ Účastník prohlašuje, že se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté Přijímací zařízení, tj. v daném případě výše specifikované Zařízení, včas a v pořádku (7.4 a 7.5 VOP).“ Žalovaný připojil svůj podpis přímo na listinu, na níž je formulována povinnost uhradit smluvní pokutu a ustanovení VOP, na něž je odkazováno, mají v daném případě pouze vysvětlující charakter za účelem výkladu pojmů„ řádně“ a„ včas.“ 4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 5. V souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), kdy žalovanému bylo předvolání k jednání řádně doručeno a žalovaný se následně k dnešnímu jednání nedostavil, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak věc projednal a rozhodl bez přítomnosti obou stran a vycházel toliko z obsahu spisu a provedených důkazů. 6. Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] uzavřela předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] Součástí smlouvy se staly i VOP a ceník, jak uvedeno v závěrečných ujednáních smlouvy s návětím„ Účastník prohlašuje, že.“ Na základě této smlouvy byl žalovanému umožněn přístup k síti internet a poskytnut mu k tomu účelu MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA * ([anonymizováno]), který převzal dne [datum]. Mezi stranami byla dále sjednána povinnost vrátit Zařízení, v čl. 7 VOP je uvedeno:„ Do 7 dnů po ukončení Smlouvy je nutné, abyste nám na vlastní náklady vrátil (a) pronajaté Přijímací zařízení, a to na adresu našeho distribučního skladu: [právnická osoba], [ulice a číslo], [číslo] [obec]. To platí i v případě, že ukončíte užívání jednotlivé Služby a Přijímací zařízení používáte jen pro její příjem. [příjmení] se vracené Přijímací zařízení cestou k nám nepoškodilo (nebo pro případ, že se tak stane), doporučujeme Vám, abyste zásilku při odesílání pojistili dle výše smluvní pokuty pro příslušné Přijímací zařízení, která je uvedena v ceníku na [webová adresa]. Přijímací zařízení se považuje za vrácené v momentě, kdy ho převezmeme v našem distribučním skladu.“ V čl. 7 VOP je pak uvedeno:„ Pronajaté zařízení chraňte proti poškození ale i ztrátou a krádeží. Vrátit nám jej musíte nejenom včas (7.4.) ale také v pořádku.“ Předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy dopisem ze dne 8. 9. 2015. Žalovaný však Zařízení předchůdci žalobkyně nevrátil. Na žalobkyni přešla oprávnění plynoucí z této smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019, uzavřené mezi žalobkyní a její předchůdkyní. 7. Na základě uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o elektronických komunikacích) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2202 odst. 1 věty prvé o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o. z. lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 8. Po právní stránce byla v souladu s výše uvedenými předpisy uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací s prvky smlouvy nájemní ve smyslu § 2201 a násl. o. z., na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, umožnit mu připojení k veřejné komunikační síti a poskytnout Zařízení, a žalovaný se na druhé straně zavázal za ně platit fakturované částky. Předchůdkyně žalobkyně postoupila uplatňované nároky na žalobkyni. Žalobkyně uplatňovala nárok na smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč, přičemž své oprávnění dovozovala z bodu f) smlouvy. V tomto bodě je sice přesně vymezeno jednání žalovaného, které je kryto smluvní pokutou (nevrácení pronajatého Zařízení včas a v pořádku), ale výše smluvní pokuty je stanovena toliko odkazem na ceník. Bližší podrobnosti dále vymezují VOP, konkrétně body 7.4. a 7.5. Ceník a VOP jsou sice součástí smlouvy, což žalovaný stvrdil i svým podpisem smlouvy, ale samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění smluvní pokuty podle ceníku sám o sobě nepostačuje, neboť žalovaný jako spotřebitel (přímo) nepodepsal předložené VOP a ceník. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného s těmito dokumenty dostatečně seznámila, a že tedy došlo ke sjednání uplatněné smluvní pokuty. Znění sjednaného a podepsaného závazku uhradit smluvní pokutu je zcela neurčité. Nelze z něj dovodit, v jaké konkrétní výši byla pro případ porušení povinnosti žalovaného sjednána smluvní pokuta, ani způsob, jakým bude její výše stanovena, přičemž se není možno spokojit s odkazem na ceník, v němž se výše jednotlivých položek, včetně smluvní pokuty, může v průběhu času (ze strany spotřebitele – žalovaného – nekontrolovaně) měnit. Ze smlouvy stejně tak nelze zjistit, jaké účinné znění VOP a ceníku bude pro případ porušení užito. Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněné smluvní pokuty, zamítl soud žalobu v celém rozsahu. V tomto směru žalobkyně neunesla důkazní břemeno, za což je procesně odpovědná. 9. Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b)