15 C 406/2020-22 — Okresní soud v Liberci

1.) Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 28. 9. 2019 do 14. 7. 2020 kapitalizovaným částkou 67 Kč. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl pojistný produkt„ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU ZAM.“ Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalované závazek hradit sjednané pojistné ve výši 860 Kč ročně. Svoji povinnost však žalovaná porušila, když neuhradila pojistné splatné dne 17. 6. 2019. Toto pojistné neuhradila ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 27. 9. 2019. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 17. 6. 2019 do 27. 9. 2019, a poplatek ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění a poplatek ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění. 2.) Ačkoliv žalobkyně souhlasila s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, považoval soud uvedená tvrzení žalobkyně za zcela nedostatečná – neúplná a neurčitá pro rozhodnutí bez jednání, kdy rovněž nebylo možné rozhodnout toliko na základě dosud předložených důkazů. Z toho důvodu soud žalobkyni vyzval k jejich doplnění a osvětlení nedostatků. Konkrétně žalobkyni vyzval, aby uvedla, kdy byla uzavřena pojistná smlouva, jakým konkrétním způsobem došlo k jejímu zániku, z čeho dovozuje, že si účastníci sjednali povinnost k úhradě poplatku a co je jeho předmětem, kdy byla žalovaná seznámena se sazebníkem nákladů. Závěrem pak vytkl nedostatky tvrzení týkající se úroku z prodlení, když z žaloby není zřejmé, z čeho žalobkyně dovozuje oprávněnost na úrok z prodlení z nákladů na upomínání. Pro případ, že nedojde-li k odstranění uvedených nedostatků, upozornil, že bude soud nucen nařídit ve věci jednání. 3.) Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 27. 10. 2020 upřesnila, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím zaměstnavatele žalované dne 14. 6. 2019 Smlouva zanikla, protože žalovaná nehradila sjednané pojistné. Na možnost zániku pojištění pro nezaplacení pojistného byla žalovaná upozorněna Upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 5. 8. 2019 a o zániku pojistného informována přípisem ze dne 10. 10. 2019. Dlužné pojistné činí částku 240 Kč. Poplatky ve výši 600 Kč vycházejí z aktuálně platného sazebníku – Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění s účinností. 4.) Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 5.) Při svém rozhodnutí soud vycházel z následujícího závěru o skutkovém stavu věci: mezi žalobkyní jakožto právnickou osobou oprávněnou k provozování pojišťovací činnosti a žalovanou byla dne 14. 6. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění od 17. 6. 2019, jejímž předmětem byl pojistný produkt„ odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli.“ Z uvedené smlouvy byla žalovaná zavázána hradit sjednané pojistné ve výši 860 Kč ročně. Žalovaná však žalobkyni neuhradila pojistné splatné dne 17. 6. 2019. K jeho úhradě byla vyzvána upomínkou, v níž byla upozorněna na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 27. 9. 2019 zanikla, přičemž žalovaná dluží na pojistném částku 240 Kč. 6.) Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle odst. 2 jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7.) Po právní stránce byla v souladu s výše citovanými ustanoveními uzavřena pojistná smlouva, ze které žalované plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 2804 o. z., smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce trvání pojistné smlouvy, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni dluh uhradila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalované povinnost k její úhradě. 8.) Podle § 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 118 odst. 1 o.s.ř.; ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Podle § 118a odst. 3 o.s.ř.; zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. 9.) Vzhledem k neodstranění nedostatků, když ani přes písemnou výzvu soudu nebyly předloženy důkazy o sjednání žalobou uplatněných poplatků, bylo nutné ve věci nařídit jednání s tím, že soud byl připraven postupovat podle § 118a odst. 3 o.s.ř., tedy při tomto jednání vyzvat žalobkyni, aby k prokázání tvrzených skutečností navrhla a předložila potřebné důkazy. Žalobkyně se však k tomuto jednání nedostavila, pročež se sama ze své vůle zbavila možnosti být při jednání poučena o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a o.s.ř., které vymezuje poučovací povinnost soudu poskytovanou účastníku, jemuž hrozí neúspěch ve sporu pro neunesení břemene tvrdit a prokazovat, jehož konkrétní obsah si účastník bez své viny neuvědomil. Ustanovení § 118a o. s. ř. totiž upravuje poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, znemožnil tím soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4881/2015). Lze tedy uzavřít, že k jednání se žalobkyně nedostavila, a proto soudu znemožnila postup předpokládaný v ust. § 118a o.s.ř. V tomto případě tedy nemohlo být žalobkyni dáno poučení směřující k předložení důkazů potřebných k prokázání svých skutkových tvrzení, neboť žalobkyně se svojí procesní nečinností práva na poskytnutí těchto poučení zbavila. Za této situace není soud povinen, ba ani oprávněn poskytnout žalobkyni potřebné poučení jiným způsobem. 10.) Protože žalobkyně neprokázala, že by mezi účastníky došlo ke sjednání žalobou uplatněných poplatků, kdy žalovaná jako spotřebitel nepodepsala předložený sazebník a samotný podpis pod tzv. včleňovací klauzuli pro uplatnění poplatků podle sazebníku sám o sobě nepostačuje, zamítl soud žalobu co do těchto poplatků, jakož i úroků z prodlení z těchto poplatků. V tomto směru tudíž žalobkyně neunesla důkazní břemeno, za což je procesně odpovědná. 11.) Protože žalovaná svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnila řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a za dobu od 28. 9. 2019 do 14. 7. 2020 činí celkem 19 Kč. 12.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud