16 C 243/2021-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 601 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 601 Kč od 22. 2. 2020 do 10. 11. 2020 v kapitalizované výši 43 Kč z titulu pojistné smlouvy [číslo] pojištění domácnosti uzavřené účastníky s účinností od [datum] s tím, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné za období od [datum] do [datum], v této částce je započten i poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 zákona o.s.ř. Žalobce ani žalovaná se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalobce jako pojistitel a žalovaná jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění domácnosti s počátkem pojištění dne [datum], z níž žalované vznikla povinnost platit žalobci roční pojistné ve výši 1 106 Kč splatné v částce 553 Kč za pololetní pojistné období. Žalovaná však pojistné řádně nehradila. Za období od [datum] do [datum], kdy byla pojistná smlouva ukončena, má žalobce nárok na pojistné ve výši 301 Kč Vedle toho má žalobce nárok na poplatek ve výši 300 Kč za odeslání upomínky. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, kdy povinnosti pojistitele poskytnout v případě vzniku nahodilé události ve sjednaném rozsahu plnění koresponduje povinnost pojistníka platit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 12 odst. 2 téhož zákona je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období. Podle Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění žalobce s účinností od 1. 6. 2019 činí poplatek za zaslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného částku 300 Kč. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaná zaplatila žalobci poplatek za odeslání upomínky a sjednané pojistné za pojistné období od 14. 11. 2019 do 21. 2. 2020, kdy pojištění sjednané pojistnou smlouvou zaniklo, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě vyhověl. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalované zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 1 489 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) podle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokátky (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení. 9. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. soud v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání.