16 C 274/2021-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 675 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 60,29 Kč z titulu nezaplacených televizních poplatků. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaná jakožto odběratel elektřiny připojeným k distribuční soustavě považuje podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen zákona o poplatcích) za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to po marném uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jelikož žalovaná na písemnou výzvu žalobce nereagovala a neoznámila čestným prohlášením, že tuto povinnost nemá, byla zařazena do evidence poplatníků a vznikla jí zákonná povinnost hradit televizní poplatky ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná dluží za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] poplatky v celkové výši 675 Kč. Splatnost poplatku je stanovena do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se žalovaná stala poplatníkem. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst.4 o.s.ř.. Žalobce ani žalovaná se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaná nebyla přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, ačkoli je odběratelem elektřiny, a tak má povinnost platit, pokud písemným čestným prohlášením neoznámí jinak. Žalovaná se považuje z poplatníka televizního poplatku od [anonymizováno] [rok]. Žalovaná byla k zaplacení televizních poplatků opakovaně vyzývána. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, kdy fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač, je poplatníkem televizního poplatku. Měsíční výše televizního poplatku činí od 1.1.2008 135 Kč (§ 6) a televizní poplatek je splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2). Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o.z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaná zaplatil žalobci televizní poplatky za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalované zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Tyto účelně vynaložené náklady při respektování závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 26. srpna 2014 pod sp. zn. III. ÚS 405/14 činí 600 Kč a tvoří je 400 Kč soudní poplatek a 100 Kč paušální náhrada hotových výdajů podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za dva úkony právní služby. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 9. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.