19 C 299/2021-19 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutím, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 61 481,59 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000,00 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 1 242,78 Kč, a to počínaje dnem 15. 6. 2020, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 14,20 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy pak je Sazebník poplatků žalobce. Žalobce svůj závazek splnil a dne 7. 5. 2020 úvěr žalovanému poskytl. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a v souladu s odst. 13 a 14 Produktových podmínek žalobce, jež jsou nedílnou součástí Smlouvy o úvěru, prohlásil úvěr poskytnutý dle Smlouvy o úvěru dopisem ze dne 16. 12. 2020 za okamžitě splatný v celé výši, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení se splátkou, čímž ve smyslu Produktových podmínek porušil svoji splátkovou povinnost dle Smlouvy o úvěru. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a dlužný, splatný úvěr nezaplatil. Žalovaný tak nadále dluží žalobci na jistině částku 58 885,59 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši na jistině částku 2 810,48 Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách), smluvní poplatky ve výši 2 596,00 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 26.05.2021 ve výši 1 706,79 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 61 696,07 Kč od 27.05.2021 do zaplacení. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 20. 9. 2021 vyzván, aby se vyjádřil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000,00 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách ve výši 1 242,78 Kč, a to počínaje dnem 15. 6. 2020, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 14,20 % p. a. Nedílnou součástí smlouvy pak jsou všeobecné obchodní podmínky žalobce. Ve smlouvě byly rovněž sjednány poplatky, které se žalovaný zavázal platit v souvislosti s poskytnutým úvěrem. Z produktových podmínek žalobce byly zjištěny podmínky, za nichž byl úvěr poskytnut, včetně podmínek splácení. Dle podmínek může žalobce v případě porušení smlouvy ze strany klienta prohlásit svým rozhodnutím kterékoli závazky klienta vůči bance za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení. Z výpisu z běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že finanční prostředky ve výši 60 000 Kč byly žalovanému poskytnuty bezhotovostním převodem na účet dne 7. 5. 2020. Z výpisů z úvěrového účtu bylo zjištěno, jak žalovaný svůj dluh umořoval. Ke dni 30. 4. 2021 činila dlužná jistina 58 885,59 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši na jistině částku 2 810,48 Kč, smluvní poplatky ve výši 2 596,00 Kč, splatný úrok z prodlení z jistiny 1 295,38 a splatný úrok z prodlení na úrocích 90,56 Kč. Z dopisu adresovaného žalovanému ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobce z důvodu porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného prohlásil úvěr za splatný ke dni 16. 12. 2020. Dle podacího archu bylo oznámení odesláno dne 21. 12. 2020. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobkyně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i obchodní podmínky předchůdce žalobce a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 544,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 460 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č.177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů, a to příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a sepsání žaloby, tak jak vyplývají z ustanovení § 11 odst.1 a.t., tří paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 a.t. a 21 % daně z přidané hodnoty z těchto částek, když právní zástupce žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 11. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.