19 C 384/2020-26 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku 12 285,92 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jeho původní věřitel, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), uzavřela s žalovaným prostřednictvím dne 21. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 370,27 Kč do 19. 11. 2019. Žalovaný svůj závazek vrátit zápůjčku do sjednaného data splatnosti nesplnil. Žalobce žalovaného opakovaně upomínal, za což požadoval sjednaný poplatek ve výši 275 Kč. Dle Sazebníku má žalobce nárok a poplatek 200 Kč za každou odeslanou upomínky a 25 Kč za každou SMS upomínku. V souladu s čl. 4 [číslo] žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 145,27 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka je tvořena jistinou zápůjčky ve výši 7 500 Kč, poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 370,27 a smluvní pokutou ve výši 2 140,65 Kč. Pohledávka za žalovaným byla nejprve na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno 5 slov], registrační číslo: [číslo] (dále jen„ přechodný věřitel“) a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2020 z této společnosti na žalobce. Dne 25. 11. 2019 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění.. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 12. 11. 2020 vyzván, aby se vyjádřil ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Soud ze smlouvy o úvěru [číslo] Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru zjistil, že dne 21. 10. 2019 byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7 500 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit do 18. 10. 2019 spolu s úrokem ve výši 207,12 Kč (roční úroková sazba činila 36 %) a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 163,15 Kč. Ve smlouvě si účastníci sjednali smluvní pokutu, která činí 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky a sazebník poplatků, dle kterého má žalobce nárok na 200 Kč 200 Kč za každou odeslanou upomínky a 25 Kč za každou SMS upomínku. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba bylo zjištěno, že podle této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému převodem na jeho účet úvěr bezhotovostní platbou ve výši 7 500 Kč. Z upomínky ze dne 25. 11. 2019 bylo zjištěno, že původní věřitel zaslal žalovanému písemnou upomínku. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 2. 1. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným, která je předmětem této žaloby byla ze strany původního věřitele postoupena na přechodného věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 5. 3. 2020 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným, která je předmětem této žaloby byla ze přechodného věřitele postoupena na žalobce. Žalovaný byl o změně v osobě věřitele vyrozuměn v předžalobní upomínce. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 3. 2020 bylo zjištěno, že před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku, ve které žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost soudního řízení. 5. Dle ustanovení § 559 zák. č. 89/2012 Sb., tzv. nového občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. 6. Dle § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 7. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. 11. Dle ustanovení § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 12. Předmětná smlouva o úvěru byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o.z.). Bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru a poskytnutí úvěru žalovanému, který měl žalovaný vrátit. Na základě včleňovací doložky ve smlouvě se její součástí staly i úvěrové podmínky původního věřitele a sazebník (§ 1751 o.z.). Žalovaný tyto předložené listiny nezpochybnil, ani nenamítal, že by se s nimi neseznámil a nebyly součástí smlouvy. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že úvěr vrátil, popř. že dluh zanikl jinak (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2010 sp. zn. 33 Cdo 4378/2008). Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, žádné námitky nevznesl a vrácení úvěru neprokázal. Žalovaný se ve smlouvě zavázal rovněž k hrazení poplatků. Ani ohledně tohoto dluhu žalovaný žádné námitky nevznesl, ani netvrdil a neprokázal, že by dlužné poplatky uhradil či dluh jinak zanikl. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalovanému zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). Žalobce je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimován k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o.z.). Předmětná pohledávka byla nejprve původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Žalobce se stal věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi přechodným věřitelem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 13. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobci přiznal jejich náhradu. Žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobci náleží na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění) a náhrady daně z přidané hodnoty (21%) z výše uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když advokát žalobce je plátcem této daně. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 15. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177