ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2021:21.C.246.2021.1 Datum: 2021-11-01 Předmět: o zaplacení částky 9.157,46 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o zápůjčce"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 9.157,46 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 202 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.).
1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 157,46 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 643,11 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 142,15 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 763,56 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 5 763,56 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Součástí Smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Smluvní podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i poplatek ve výši 4 612 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, tedy 799 Kč, odměnu za zpracování a doručení ve výši 1 832 Kč a odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 981 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 236 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 10. 2017. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední platba byla ze strany žalované učiněna dne 24. 1. 2017. Již ze smluvního ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 12. 10. 2017. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 5 763,56 Kč a dlužná část poplatku 3 393,90 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5 763,56 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně a také úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu splátky dlužné částky, tj. od 12. 10. 2017, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Do data postoupení pohledávky bylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno 486 Kč. Pohledávka byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 žalobkyně s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Ke dni 14. 6. 2018 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14 731,82 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 9 157,46 Kč sestavující se z dlužné jistiny 5 763,56 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3 393,90 Kč, a dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 142,15 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 643,11 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 763,56 Kč od 15. 6. 2018 a úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 763,56 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.
2. Žalovaná je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně je právnickou osobou, která má sídlo v České republice, tedy státu, který je členem Evropské unie a žalovaná je státním občanem [země]. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je proto nutno vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které vstoupilo v účinnost dnem 10. 1. 2015. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaná má poslední známé bydliště v České republice, a to na adrese bytem [adresa žalované]. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Žalovaná není státním příslušníkem České republiky, má zde však své poslední známé bydliště.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
4. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o. s. ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání.
5. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalovanou a předchůdcem žalobce [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala vrátit žalobkyni kromě půjčených 6 000 Kč částku celkem 4 612 Kč, která je složena z úroku 799 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 1 832 Kč a poplatku za administrativní činnost 1 981 Kč v 45 týdenních splátkách po 236 Kč s tím, že 1. splátka je splatná 7. den po uzavření smlouvy. Součástí Smlouvy byly i Smluvní podmínky.
6. Dopisem ze dne 12. 3. 2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkem 14 721,22 Kč do 19. 3. 2020 s tím, že byla upozorněna na soudní řízení. Dle podací knihy byla předžalobní upomínka zaslána dne 13. 3. 2020 žalované.
7. Smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena mezi žalobkyně a [právnická osoba], kdy součástí seznamu je i pohledávka za žalovanou, která je předmětem tohoto řízení. Oznámení o postoupení pohledávek je datováno dnem 14. 6. 2018 a dle podací knihy bylo žalované zasláno 13. 7. 2018.
8. Soud věc právně zhodnotil dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce, neboť žalobce poskytl žalovanému půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle tohoto ustanovení přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ustanovení § 2392 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1802 věty prvé o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Dle § 1803 o. z. se má za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období. Dle § 1804 o. z., není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu. Dle § 1806 věty prvé o. z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno.
9. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.
10. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.
11. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 ods
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.