21 C 361/2021-16 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 48 491,56 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 451,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 978,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 22 344,09 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,00 % ročně z částky 20 508,44 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil především tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen " Smlouva). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí Smlouvy také Předpis splátek, tvořící její přílohu. Na základě této Smlouvy poskytl původní právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok ve výši 5 126 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru. Zavázala se zaplatit úhradu za poskytnutý úvěr ve výši 15 620 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 294 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 4 620 Kč. Žalovaná se zavázala uvedené uhradit formou 14 měsíčních splátek po 2 483 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 24. 1. 2019 ve výši 3 000 Kč. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo požadovat úhradu celé zbylé neuhrazené části celkové dlužné částky, které činila na jistině úvěru 20 508,44 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částku 1 835,65 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru částku 3 668,75 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 1 894,06 Kč a úhradě za umožnění placení splátek v hotovosti přímo v místě svého bydliště částku 9 987,11 Kč. Žalovaná na dlužnou částku dále neuhradila ničeho. Neuhrazená zápůjčka se pak úročí úrokem 15 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši, a to od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu splátky dlužné částky. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020. Postoupení bylo žalované oznámeno. Po postoupení pohledávky neuhradila žalovaná ničeho. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 20 508,44 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 835,65 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 3 668,75 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu částku 1 894,06 Kč a úhradě za umožnění placení splátek v hotovosti přímo v místě svého bydliště částku 9 987,11 Kč, smluvní pokuty ve výši 10 597,55 Kč, úroku vyčísleného od 24. 3. 2020 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 1 978,79 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 1 451,98 Kč spolu s příslušenstvím, tedy kapitalizovaným úrokem ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 20 508,44 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se naopak zavázala vrátit žalobci celkem 49 660 Kč (půjčených 22 000 Kč, úrok ve výši 5 126 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 15 620 Kč, úhradu za administrativní činnost ve výši 2 294 Kč, poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované ve výši 4 620 Kč) v 14 měsíčních splátkách po 2 483 Kč, s tím, že 1. splátka je splatná do měsíce po uzavření smlouvy. Dopisem ze dne 24. 7. 2020 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce a žalovaná byla dále vyzvána dne 11. 11. 2020 k zaplacení 54 503,91 Kč z úvěrové smlouvy [číslo] s tím, že byla upozorněn na soudní řízení. Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena dne 24. 6. 2020. 5. Závazkový právní vztah účastníků je nutno posuzovat dle ustanovení § 2 395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) upravujících smlouvu o úvěru. Podle těchto ustanovení smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 399 NOZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1802 věty prvé NOZ mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období (§ 1803 NOZ). Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou a je-li listina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu (§ 1804 NOZ). Dle § 1806 věty prvé NOZ úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Úroky z prodlení jsou upraveny konkrétně v ustanovení § 1970 NOZ. Pohledávka za žalovanou byla v souladu s ustanovením § 1879 NOZ postoupena předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] na žalobkyni. 6. Dle ustanovení § 1879 odst. 1 NOZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Dle § 1880 NOZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 NOZ dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 7. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 9. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, žalovaná skutečnost, že by část, popř. celý dluh uhradila, že by tedy její závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4 045 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 867 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 491,56 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm