21 C 501/2020-34 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 007 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva o úvěru [číslo] následně jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl dne [datum] poskytnut žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který měl být splacen do 28. 2. 2018, což nebylo splněno. [příjmení] 6 000 Kč byla poskytnuta bezúročně a bezúplatně jako Provize za přidělení úvěru a sleva z provize ve výši 100 %. Kromě částky 6 000 Kč se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně smluvní pokutu požadovala za období od 1. 3. 2018 do 15. 8. 2018 z částky 6 000 Kč, tedy ve výši 1007 Kč. Žalovaná na jistinu neuhradila ničeho. Žalobkyně tvrdila, že předmětná pohledávka na ni přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Žalovaná byla usnesením vyzvána, aby se vyjádřila ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení, zda souhlasí s tím, aby soudem bylo rozhodnuto bez nařízení jednání postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., s tím, že pokud se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádří, bude se předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto rozhodl postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř.. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena rámcová smlouva o úvěru [číslo] následně jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] kterou se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit částku celkem 6 000 Kč, jenž představuje pouze jistinu. Pro případ prodlení byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Úvěr byl žalované poskytnut převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], který žalovaná uvedla ve smlouvě o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce s účinností ke dni [datum]. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 7. 1. 2020. 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 o. z. s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva a povinnosti s ní spojená. Podle § 1882 odst. 1 o. z, dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala všechna svá tvrzení, zatímco žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní a nebylo zjištěno, že by žalobkyni zaplatila uvedenou částku, nebo že by nárok žalobkyně jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. 7. Protože byly splněny i zákonné podmínky pro sjednání smluvní pokuty, která byla sjednána platně podle § 2048 a násl. o.z., uložil soud žalované zaplatit správně vyčíslenou smluvní pokutu. Smluvní pokuta nebyla shledána hrubě nepřiměřenou vzhledem k zajištěné povinnosti a způsobu jejího sjednání, a ani ujednání o ní nebylo shledáno jako nepřiměřenou smluvní podmínkou (§ 1813 o.z.). 8. Nárok na úrok z prodlení pak vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 007 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 100 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. 10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. uvedl soud v odůvodnění rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci, když proti rozsudku není přípustné odvolání. 11. Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.