22 C 40/2021-17 — Okresní soud v Liberci

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 846 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění vozidla„ acp iii - combi“ uzavřené mezi účastníky řízení ve smyslu zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla, a to s účinností od 10.4.2019 s tím, že žalovaná částka představuje dlužné pojistné za období od 10.7.2019 do 18.10.2019. Žalobce rovněž uplatňuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky za období od 19.10.2019 do 20.5.2020 ve výši 168 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil, a to ani přes žalobcem zaslanou předžalobní výzvu k plnění. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli s účinností ode dne 10.4.2019 smlouvu [číslo] o komplexním pojištění vozidla zn. Škoda FABIA [registrační značka], z níž žalovanému vznikla povinnost platit žalobci roční pojistné ve výši 2 066 Kč splatné čtvrtletně. Za období od 10.7.2019 do 18.10.2019, kdy výše uvedená pojistná smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného, má žalobce nárok na pojistné ve výši 2 846 Kč. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Protože v řízení nebylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobci sjednané pojistné za pojistné období od 10.7.2019 do 18.10.2019, kdy pojištění sjednané pojistnou smlouvou zaniklo, ani že tento nárok žalobce jinak zanikl, soud důvodné žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 846 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.