24 C 142/2021-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu podanou u soudu dne [datum] doplněnou podáním ze dne [datum] žalobkyně nárokovala z titulu pojistné smlouvy [číslo] o pojištění majetku podnikatelů uzavřené účastníky dne [datum] zaplacení dlužného pojistného za období od [datum] do 1. 12. 2018, kdy pojistná smlouva zanikla pro nezaplacení pojistného, ve výši 5 033 Kč, a spolu s tím požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně od 2. 12. 2018 do zaplacení a částku 1 200 Kč na náklady spojené s uplatněním pohledávky, když smlouva byla uzavřena s fyzickou osobou – podnikatelem. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno. 3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno spolu se žalobou na adrese sídla uvedené v záhlaví rozsudku tzv. fikcí s tím, že písemnosti se považují za doručené dnem 9. 8. 2021 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.). Tato adresa je evidována v živnostenském rejstříku a shodně se jedná i o adresu trvalého pobytu žalovaného podle centrální evidence obyvatel. 4. Podle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. 5. Po skutkové stránce má soud za zjištěné, že žalobkyně jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli dne [datum] tvrzenou pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo jednak pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných nebezpečí a jednak pojištění odpovědnosti podnikatele, s počátkem pojištění ode dne [datum], účastníci ujednali roční pojistní ve výši 5 033 Kč (3 808 Kč pro pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných nebezpečí a 1 225 Kč pro pojištění odpovědnosti podnikatele) s roční splatností vždy k 12. dni 8. měsíce roku. Za období od [datum] do 1. 12. 2018 tak má žalobkyně nárok na zaplacení pojistného v částce 1 530 Kč představující poměrnou část sjednaného pojistného (5 [číslo]). Nebylo třeba zabývat se tím, zda pojištění k datu 1. 12. 2018 skutečně zaniklo, když žalovaný netvrdil a neprokazoval, že pojištění a tím i jeho povinnost platit pojistné zanikly k datu dřívějšímu. Pojistné bylo splatné dne [datum], ode dne následujícího je žalovaný s plněním v prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyni přísluší právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), který žalobkyně nárokovala až od 2. 12. 2018. V tomto rozsahu důvodné žalobě soud vyhověl. 6. Žalobkyně s odkazem na článek 4, bod 4. písm. b) všeobecných obchodních podmínek tvrdila, že jí v případě zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného náleží celé pojistné za pojistný rok nebo za dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno; její nárok na zaplacení dalšího pojistného na rámec přiznané částky 1 530 Kč do celkové požadovaného výše 5 033 Kč, tj. na zaplacení dalších 3 503 Kč včetně příslušenství, však soud důvodným neshledal. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, to v daném případě podle tvrzení žalobkyně trvalo do [datum], pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného, byť roční pojistné období mělo trvat do [datum]. Pojistné je ekvivalentem práva na plnění pojistitele v době do skončení pojištění, pojistiteli náleží pojistné jen za dobu do zániku pojištění, neboli po zániku pojištění mu pojistné již nenáleží (§ 2782 odst. 2 o. z. na danou věc nedopadá). Případné ujednání mezi účastníky pojistné smlouvy, na základě něhož by pojistník byl povinen platit pojistné i za dobu, kdy mu za pojistné není poskytována pojistná ochrana, je svým obsahem v rozporu s dobrými mravy (k tomu např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2440/2009, a ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 23 Cdo [číslo], či rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 7. Podle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 8. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 1 200 Kč, aniž k tomu poskytla jakákoli konkrétní skutková tvrzení o tom, kdy a jakým konkrétním způsobem pohledávku vůči žalovanému uplatnila. Žalobkyně sice předložila jí vytvořené listiny ze dne 10. 10. 2018 s upomínkou dlužného pojistného, ze dne 13. 1. 2019 s informací o zániku pojištění a žádostí o úhradu evidovaného dluhu a ze dne 16. 2. 2019 s informací o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy, to, že se nějaké z těchto listin také dostala do sféry dispozice, aby mohla splnit svůj účel, ničím doloženo nebylo, nezbylo než tento její nárok zamítnout. O odpovídající poučení ze strany soudu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se žalobkyně připravila svojí neúčastí u jednání soudu. 9. O nákladech řízení ve vztahu mezi jeho účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy ve věci poměrně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady. 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem. Údaj o místu plnění náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.